Tento týden v neděli opět startuje program RESET ENERGIE. Přidejte se k nám a nastartujte svůj organismus.

Svět teenagerů z pohledu rodičů

Co vnímat a na co si dávat pozor? Jaké jsou důvody jejich špatných psychických stavů a co vlastně dělat? Další Magnoli večer: Čáry v písku byly opravdu hodně výživné.
Svět teenagerů z pohledu rodičů

Deváté setkání na často opomíjená nebo nejasná témata měla dva aktéry. Hlavním hostem byl Jiří Kůs, technik s humanitním přesahem, který je asi lépe znám ze světa nanotechnologií a konceptu Třetí průmyslové revoluce. Vedle technického vzdělání však vystudoval i sociologii a psychologii. Abychom nemluvili o „nich bez nich“ byl dalším hostem Šimon Parma, student, který je právě náctiletý a vidí tedy svět z dost jiného úhlu.

Špatný psychický stav mladých je fakt

V průběhu večera jsme několikrát narazili na to, že přílišné zobecňování je v této problematice vysloveně na škodu, ale psychických problémů mezi mladými, ale i jejich hospitalizace stále výrazně narůstá.

Jiří zmiňoval, že v doléčovacím zařízení v Písku, kde působí, je nárůst adolescentů s psychickými poruchami za poslední 2 roky opravdu výrazný a není jen spojen s covidem. Nejčastějšími důvody hospitalizace jsou pokusy o sebevraždy, poškozování a problémy sexuální identity. Šimon uvedl, že v jeho okolí není „v pohodě“ nikdo: „Neznám vůbec nikoho“.

Co za tím může být?

Od účastníků v auditoriu zazněla celá řada předpokladů – na mladé se valí moc informací už od dětství a a neumí je pobírat, svět se mnohem více srovnává, podpora od rodiny není moc velká (každý si řeší své problémy), příliš děti hlídáme. Nakonec představil Jiří svou (mimochodem velice pečlivě) připravenou teorii.

Křehkost a pevný dům

Princip, který nám Jiří Kůs představil, vychází z vývojové psychologie a popisuje, proč je někdo pevný v základech a někdo ne, proč je někdo "křehký"?

Základem jsou dvě opravdu velké zátěže na prahu dospělosti, kterými mladí musí projít. Jedna je uvědomování si a hledání sebe sama a druhá je spojena s dospíváním a posilujícími sexuálními pudy. To z tohoto období dělá jedno z nejtěžších období v životě.

Jiří popisoval paralelu pevného a stabilního domu – pevné a stabilní osobnosti. Někoho takového nemusí nějaká krize – vichřice moc ohrozit. „Těch pár tašek se dá vyměnit“, ale horší to je, když dům tak pevný není. Může přijít složitá situace, která může nestabilní dům rozvalit. V takový moment je potřeba, aby se křehký „dům“ mohl o něco opřít, cítil oporu, i kdyby to mělo být na chvíli nebo i nepřímo.

Jaké role rodičů?

Je tady hned několik oblastí, na které je třeba si dávat pozor. Ta první je uvědomit si, že role jsou jasně dané – rodič není a nemá být (pouze) kamarád. Nese za dítě odpovědnost až do jeho výletu z hnízda. Do té doby dítě není (a nemělo by být) zralé, aby se ve světě orientovalo, zvládalo ho a rodič musí dávat jasné mantinely a pravidla a také musí pro dítě být k dispozici (rozhodně ne úzkostně).

Dítě musí nabýt jasného a silného dojmu, že se nemusí bát, že je svět dobré a bezpečné místo k životu, A s tím je spojeno i to, že existují hranice a pravidla, která musí přijmout a se kterými není problém. Rodiče by měli hledat rovnováhu v tom, aby nebyli příliš vymezující a úzkostní na jedné straně a aby zase nedávali příliš volnosti a nejasné hranice.

To umožní mladým vyjasnit si, kdo vlastně jsou, co si vybrat, jak se přijmout. Vytvoří si vlastní identitu, identifikují se s okolím a nemusí být tak moc křehcí, nebo ne v tolika situacích.

Rodiče tedy mají být konzistentní, mít ambici stát se vzorem, s jasnou, srozumitelnou integritou, která pomůže mladým se ve věcech orientovat. Rozhodně se to dá zvládnout, jen si to chce věci uvědomovat, myslet na ně a příliš netlačit.

Je tady hodně překážek

Ano, na jedné straně je to příliš informací - rodiče i děti nemohou být v tichu, klidu, jsou neustále "zúzkostňováni" spoustou informací a i když chtějí to nejlepší, je těžké najít klid a jistotu.

Dnes je mnohem více sociálního srovnání a rodičovská autorita se snižuje. Dříve byli jasnou autoritou a nositelem zkušenosti rodič nebo učitelky, dnes je přístup k informacím tak nepřehledný, že zdroje jsou úplně jiné. To opět přináší hodně nejistoty.

Při již zmiňované náhlé zátěži potom dochází k impulzivnímu chování a mladí si s tím neumí poradit a, jak citoval Jiří „Abych poznal, že, nebo jak žiju, musím se zabít."

Co s tím?

Ano, doba je prostě jiná a nic s tím neuděláme. Co však můžeme zkoušet:

  • dávat vlastní příklad – identifikace silných hodnot, již zmiňovaná kontinuita a konzistence, až integrita (neměnnost) osobnosti
  • komunikovat / bavit se – vyjasňovat následky, vysvětlovat souvislosti a důsledky chování (i při zakazování), pomáhat mladým pochopit, co cítí.
  • zvědomovat (si), jak věci mohou být - nezjednodušovat problémy jen na sex a vztahy, vysvětlovat principy lásky mezi dvěma lidmi (bez ohledu na pohlaví), pomáhat se vyznat v životě a jak na něj..
  • být k dispozici – rozumně a tam, kde má rodič být

Tématu se věnujeme již dlouho a rozhodně ještě řešit budeme. Přinášíme fotografie i záznamy.

 

 

 

Autor: Tomáš Poucha

Foto zdroj: Magnoli 

Články s podobnými tématy

Show more
Sexuální fantazie jsou normální — a věda to dávno ví
Vztahy/Sex

Sexuální fantazie jsou normální — a věda to dávno ví

Podle rozsáhlého výzkumu má sexuální fantazie prakticky každý dospělý člověk — 97 %. Tomu, co jim skutečně škodí, se neříká fantazie. Říká se tomu stud.

Show more
Kolik sexu je „dost"? Co o tom skutečně říkají data
Vztahy/Sex

Kolik sexu je „dost"? Co o tom skutečně říkají data

Nejrozsáhlejší data na světě ukazují jasný vzorec ve frekvenci sexu a spokojenosti — a pak samy autorky studie varují, ať ho nikdo nebere jako předpis pro svůj vztah.

Show more
Spontánní, nebo responzivní touha? Proč čekání na náladu nefunguje
Vztahy/Sex

Spontánní, nebo responzivní touha? Proč čekání na náladu nefunguje

Většina lidí zná jen jeden model chuti na sex — ten, kde touha přijde první, sama od sebe. Existuje ale druhý, stejně normální vzorec, kde touha přichází až během kontaktu.

Show more
Jak mluvit o sexu s partnerem bez trapnosti
Vztahy/Sex

Jak mluvit o sexu s partnerem bez trapnosti

Po letech spolu partneři znají prý jen 60 % z toho, co toho druhého v posteli těší. Zbytek zůstává neřečený — ne z nezájmu, ale ze strachu z trapné věty.

Show more
Jak chronický stres a kortizol utlumují sexuální touhu
Vztahy/Sex

Jak chronický stres a kortizol utlumují sexuální touhu

Kortizol netlumí chuť na sex přímo jako vypínač. Tlumí celou hormonální osu, ze které touha vychází — a dělá to i tehdy, když je vztah v pořádku a nikdo se nehádá.

Show more
Proč se libido po 40 mění — a co z toho je vlastně normální
Vztahy/Sex

Proč se libido po 40 mění — a co z toho je vlastně normální

Pokles chuti na sex po 40 se skoro vždy vysvětluje jedním slovem: hormony. Data ukazují, že jde jen o část pravdy — a často ne o tu hlavní.

Show more
Proč ženy po 50 získávají sebevědomí a muži ho ztrácejí
Vztahy/Sex

Proč ženy po 50 získávají sebevědomí a muži ho ztrácejí

U žen sebevědomí po padesátce často roste, u mužů ve stejné době klesá. Data ukazují, proč se to děje — a jak o tom mluvit s partnerem, aniž by to jeden bral jako obvinění a druhý jako přehlížení.

Show more
Proč ženy po 45 přehodnocují svůj vztah — co říkají data
Vztahy/Sex

Proč ženy po 45 přehodnocují svůj vztah — co říkají data

Rozvodovost po padesátce se od 90. let zdvojnásobila a ženy iniciují dvě třetiny případů. Co ta čísla ve skutečnosti znamenají — a proč otázka "zůstat, nebo jít" nemusí vůbec mířit k rozvodu.

Show more
Proč se „chci pomoct" a „chci být vyslechnutá" míjí — a jedna otázka, která to změní
Vztahy/Sex

Proč se „chci pomoct" a „chci být vyslechnutá" míjí — a jedna otázka, která to změní

Jeden chce být vyslechnutý, druhý nabídne řešení — a oba odejdou zklamaní, přestože jednali v dobré víře. Co je za tímto vzorcem skutečně naučené, ne vrozené, a jedna otázka, která nedorozumění na místě rozpustí.

Show more
Proč muži a ženy prožívají stres jinak — a co s tím ve vztahu
Vztahy/Sex

Proč muži a ženy prožívají stres jinak — a co s tím ve vztahu

On ve stresu zmlkne, ona potřebuje mluvit — a oba si to vyloží jako lhostejnost. Ve skutečnosti jde o dva biologické vzorce zvládání stresu, které má v různé míře každý člověk, bez ohledu na pohlaví.

Show more
Perimenopauza mění mozek, ne jen tělo — co se skutečně děje
Vztahy/Sex

Perimenopauza mění mozek, ne jen tělo — co se skutečně děje

Vypadávající slova a silnější emoce v perimenopauze nejsou selhání povahy ani vztahu. Estrogen má v mozku vlastní práci — v paměti i emoční regulaci — a jeho kolísání má měřitelný, většinou přechodný dopad.

Show more
Vztah po nevěře: rekonstrukce, nebo otevření? Dvě cesty ven z krize
Vztahy/Sex

Vztah po nevěře: rekonstrukce, nebo otevření? Dvě cesty ven z krize

Po nevěře okolí nabízí jen dvě odpovědi — odpustit, nebo se rozejít. Klinický výzkum ukazuje i třetí, legitimní cestu: vědomé přerámování hranic vztahu. Co obě cesty obnášejí a proč musí bezpečí přijít dřív než rozhodnutí.

Show more
Jak mluvit s partnerem o otevření vztahu: průvodce prvním rozhovorem
Vztahy/Sex

Jak mluvit s partnerem o otevření vztahu: průvodce prvním rozhovorem

Neexistuje jedna dokonalá věta, kterou se otevření vztahu „vyřídí". Gottmanův výzkum ukazuje, že o výsledku citlivého rozhovoru rozhodují první tři minuty — a jak zahájit téma, aniž by partner okamžitě přešel do obrany.

Show more
Monogamie jako vědomá volba: proč nejde jen o výchozí nastavení
Vztahy/Sex

Monogamie jako vědomá volba: proč nejde jen o výchozí nastavení

Data z pětadvaceti tisíc lidí ukazují, že spokojenost se neliší podle vztahového modelu, ale podle toho, jak vědomě k němu partneři přistupují. Proč nezpochybněná monogamie a vědomě zvolená monogamie nejsou totéž.

Show more
Otevřený vztah, nebo polyamorie? Rozhoduje emoční blízkost, ne sex
Vztahy/Sex

Otevřený vztah, nebo polyamorie? Rozhoduje emoční blízkost, ne sex

Otevřený vztah a polyamorie se běžně pletou dohromady. Rozdíl ale není v množství sexu navíc — je v tom, kolik citové blízkosti k dalším lidem si vztah dovolí pustit dovnitř.

Show more
Co je polyamorie a ENM: definice, čísla a rozdíl od nevěry
Vztahy/Sex

Co je polyamorie a ENM: definice, čísla a rozdíl od nevěry

Polyamorie, otevřený vztah, swinging — pojmy, které zaplavily podcasty a seriály. Co přesně znamená zkratka ENM, kolik lidí to podle dat skutečně žije, a proč to není totéž co nevěra.

Show more
Páry se skvělým sexem po 20 letech dělají tři věci jinak
Vztahy/Sex

Páry se skvělým sexem po 20 letech dělají tři věci jinak

Výzkum párů, které popsaly svůj nejlepší sexuální zážitek po letech vztahu, ukázal opakující se vzorec — nešlo o techniku ani novost. Tři návyky, které se dají rozeznat a částečně převzít.

Show more
Práce, děti a únava zabíjejí sex. Tady je, co s tím reálně jde dělat
Vztahy/Sex

Práce, děti a únava zabíjejí sex. Tady je, co s tím reálně jde dělat

Nedostatek sexu u vytížených rodičů obvykle nezpůsobuje ochladlá láska, ale chronické přetížení. Model akcelerátorů a inhibitorů touhy vysvětluje, proč nefunguje rada „naplánujte si víc sexu" — a co funguje místo ní.

Show more
Proč dotyk ve vztahu mizí jako první — a jak ho nenápadně vrátit
Vztahy/Sex

Proč dotyk ve vztahu mizí jako první — a jak ho nenápadně vrátit

Dotyk bez účelu mizí ze vztahu jako první — dřív než konflikt, dřív než sex. Výzkum ukazuje, co dělá objetí s tepovou frekvencí a nervovým systémem, a jak ho vrátit, aniž by to znělo jako narážka.

Show more
Proč touha v dlouhodobém vztahu klesá: co říká neurověda
Vztahy/Sex

Proč touha v dlouhodobém vztahu klesá: co říká neurověda

Mozek zamilovaného člověka běží na stejném dopaminovém okruhu jako závislost — a po letech ho jistota a předvídatelnost přirozeně tlumí. Data ale ukazují, že pokles touhy není u všech párů nevyhnutelný.