Hourglass: tajemné kouzlo frekvencí

V roce 1992 se v Praze objevilo album Hourglass jako zjevení. Elektronická ambientní hudba, soundtrack k instalacím s výtvarníkem Miroslavem Hrdým, kterou vydalo tehdy nové vydavatelství Popron jako bláznivý pokus oslovit posluchače, kteří měli rádi Jean-Michel Jarreho nebo Mikea Oldfielda a chtěli slyšet poprvé syntetizátorovou hudbu od domácího autora. Tím se stal mladý Jíša, sběratel pestře různorodých vlivů, od vlastnoručně nahraných zvuků daleké Amazonie až po experimenty s rezonancí vlastní lebky, skladatel, který pokukoval po filmové hudbě a také jako experimentální filmovou hudbu své skladby komponoval. A navíc se od začátku vášnivě zajímal o to, proč a jak vlastně zvuk působí na náš organismus.

Autor se potom plně věnoval filmu, po studiu na Berklee College Of Music složil hudbu k titulům: Aldabra - byl jednou jeden ostrov, Temný kraj, Man With Shadow, Století Miroslava Zimunda, Echoes Of Time, Sněžný drak a mnoho dalších. Živé projekty Hlasy světla 3D nebo třeba jeho vídeňská opera DURST pak byly velkolepou oslavou moderní orchestrální skladby a jeho mnohaletého výzkumu vlivu zvukových frekvencí na člověka.

Letos Robert Jíša přichází s novým projektem Hourglass v provedení syntetickém, jako jediný hudebník v Čechách skutečně používá revoluční nástroj Seaboard, ale také akustickém, ve spolupráci s vynikajícím souborem Musica Florea, zaměřujícím se na barokní hudbu, a Milošem Vacíkem za perkusemi.

Nechme se 19. listopadu na místě posledního odpočinku českých světic unést mystickými plochami, cestováním v čase, transformačními frekvencemi a láskou všech zůčastněných k hudbě kamsi, kde vědomí přenechává prostor podvědomí, kde se na dvě hodiny společně vypravíme na pout' nejdobrodružňější, totiž pout' sami k sobě, svým divokým démonům i laskavým andělům.

Autor o projektu říká: "čím dál tím víc lidí se mě ptá "o čem" že to vlastně bude ten Hourglass. Do dnes jsem přesně nevěděl, je to přeci hudba, koncert, abstraktní věc s trochou hraní s frekvencemi, tóny našich těl a duší, tak jak "o čem"? Ale ted', jak skládám poslední kousky, mi to došlo. On člověk může těžko zůstat izolovaný od světa, od toho co se zrovna děje kolem. A dnes, když se mi do jedná části koncertu Hourglass vloudila taková opravdu krásná nota, fakt, může za to jedna boží nota, uvědomil jsem si, že je naprosto jasné, že se 19. listopadu sejdeme na koncertu o naději. O naději, že se nemocní přátelé uzdraví, o naději, že i když se bojíme sousedních zemí, lidí, nakonec jednou najdeme společnou řeč, o naději, že jednoho dne se dokážeme smířit hlavně sami se sebou, protože přesně tam je to místo pro naději. Ne v jiných, ale v nás. Doufám že tenhle pocit, že máme naději, každý zvlášt', ale i všichni dohromady, bude hlavní téma koncertu na kterém se shodneme.”

Vstupenky na tento unikátní hudební zážitek si můžete zakoupit ZDE.

Autor: Antonín Parma

Foto archiv Robert Jíša