Proč sami sobě lžeme?

80 % mužů si myslí, že vypadají dobře, skvěle počítají a jejich ženy to vidí jinak… Ženy si výrazně více nevěří. Proč si kecáme?

Sebeklam je běžný a přirozený fenomén, který se projevuje v mnoha oblastech života. Muži často vykazují vyšší míru sebevědomí a pozitivního sebehodnocení než ženy, ať už jde o vzhled, schopnosti nebo zdraví. Má to kořeny jak v biologických, tak v sociálních faktorech, a mohou mít jak pozitivní, tak negativní dopady na život jednotlivců. Uvědomění si těchto sklonů nám může pomoci lépe porozumět sami sobě a usilovat o vyváženější a realističtější pohled na sebe i na svět kolem nás.

Lhaní si sami sobě je něco, co děláme všichni, aniž bychom si to možná vždy uvědomovali. Je to zvláštní paradox – víme, že si neříkáme pravdu, a přesto tomu někdy raději uvěříme. Proč to vlastně děláme? Co nás nutí utíkat před realitou a vytvářet si vlastní verzi pravdy? Jak se tento sebeklam vyvíjí během našeho života, a liší se u mužů a žen? Pojďme se podívat na tento fascinující fenomén blíže.

Ochrana před bolestí a strachem

Jedním z hlavních důvodů, proč si lžeme, je snaha ochránit se před bolestí, kterou by pravda mohla přinést. Některé pravdy jsou těžké, bolestivé nebo nepříjemné, a tak si raději vytvoříme alternativní verzi reality, která nás tolik nebolí. Můžeme si třeba říkat, že nám na něčem nezáleží, i když ve skutečnosti to pro nás má velkou hodnotu. Tento druh sebeklamu nás chrání před tím, abychom se museli postavit čelem k těžkým emocím, jako jsou zklamání, smutek nebo strach.

Udržení sebevědomí a sebedůvěry

Lhaní si může být také způsobem, jak si udržet sebevědomí a sebedůvěru. Můžeme si namlouvat, že jsme v něčem lepší, než ve skutečnosti jsme, nebo že máme věci pod kontrolou, i když se nám situace začíná vymykat z rukou. Tato forma sebeklamu nám umožňuje cítit se silnějšími a schopnějšími, což nám dodává odvahu pokračovat i ve chvílích, kdy bychom jinak mohli ztratit víru v sebe.

Vyhnutí se změně a odpovědnosti

Sebeklam nám také pomáhá vyhnout se změně a odpovědnosti. Když si například namlouváme, že naše současná situace je „dost dobrá“, i když nejsme spokojeni, můžeme se vyhnout nutnosti čelit změnám, které by byly obtížné nebo náročné. Lhaní si umožňuje setrvat v komfortní zóně a nečelit realitě, která by nás mohla přinutit jednat jinak.

Racionalizace našich rozhodnutí

Když se rozhodneme pro něco, co se možná nezdá jako nejlepší volba, často si vytváříme racionální zdůvodnění, proč to bylo správné. Tento druh sebeklamu nám pomáhá vyrovnat se s pocity viny nebo lítosti nad rozhodnutím, které nemuselo být ideální. Říkáme si například, že „to byla ta nejlepší volba, kterou jsem mohl udělat“, i když v hloubi duše víme, že to možná není úplně pravda.

Strach z odmítnutí

Strach z odmítnutí je další silnou motivací, proč si lžeme. Můžeme si namlouvat, že nepotřebujeme uznání nebo lásku druhých, i když ve skutečnosti po tom toužíme. Tento druh sebeklamu nám pomáhá vyhnout se zranitelnosti a bolestivým pocitům, které mohou přijít s odmítnutím.

Sebeklam v průběhu života

Lhaní si sami sobě není statické; mění se a vyvíjí během našeho života, od dětství až po stáří. V dětství děti často lžou nejen druhým, ale i samy sobě, protože ještě nerozumí rozdílu mezi pravdou a lží. Vytvářejí si imaginární světy a příběhy, které jim pomáhají pochopit složitou realitu. V období dospívání se sebeklam stává složitějším a slouží jako obrana proti nejistotě a tlakům spojeným s hledáním identity a snahou zapadnout do společnosti vrstevníků.

V dospělosti se lhaní si sami sobě často točí kolem našich odpovědností a rozhodnutí. Mnozí dospělí si namlouvají, že jsou šťastní ve své práci nebo ve vztazích, i když cítí nespokojenost. Tento druh sebeklamu může být způsob, jak se vyhnout bolestivým změnám nebo se vypořádat s tlakem společenských očekávání. Ve stáří se však sebeklam často snižuje. Starší lidé mají tendenci být upřímnější k sobě i k okolí, protože si uvědomují hodnotu pravdy a autenticity. I přesto se mohou objevit sebeklamy spojené se zdravím nebo přijetím stáří, kdy si lidé namlouvají, že „vše je stále v pořádku,“ navzdory známkám stárnutí.

Muži versus ženy: Rozdíly v sebeklamu

I když sebeklam není záležitostí pouze jednoho pohlaví, existují určité rozdíly v tom, jak a proč si lžou muži a ženy.

Muži a sebeklam: Udržení ega

Muži často používají sebeklam k udržení svého ega a společenského postavení. Mnozí muži si namlouvají, že jsou silnější nebo úspěšnější, než ve skutečnosti jsou, protože cítí tlak společnosti být „mužem“, který má vše pod kontrolou. Tento druh sebeklamu může být motivován potřebou potvrdit si vlastní hodnotu a schopnosti, což je pro někoho klíčové pro jejich pocit identity.

Ženy a sebeklam: Ochrana vztahů

Ženy naopak častěji používají sebeklam k ochraně vztahů a harmonii v jejich životě. Ženy si mohou namlouvat, že jsou spokojeny ve vztazích nebo ve své roli, i když cítí nespokojenost, protože nechtějí způsobit konflikt nebo zklamat druhé. Tento druh sebeklamu je často motivován empatií a snahou udržet si blízké vazby. Ženy také mohou mít tendenci sebeklamem minimalizovat své potřeby ve prospěch druhých, což může vést k dlouhodobé frustraci.

Zajímavá a vtipná (nebo smutná) data

  • 80 % mužů si myslí, že vypadají dobře, ale podle průzkumu společnosti Dove z roku 2019 je pouze 50 % žen skutečně spokojeno s tím, jak jejich partneři vypadají. Vedle toho, 41 % žen se cítí pohodlně v tom, jak vypadají.
  • Muži mají tendenci přeceňovat své matematické schopnosti, ale výzkumy ukazují, že když jsou testováni, ženy dosahují stejných nebo dokonce lepších výsledků než muži.
  • 93 % lidí věří, že jsou lepšími partnery než průměr, což je statisticky nemožné. Tento nadprůměrný efekt ukazuje, jak lidé přeceňují své schopnosti a vlastnosti, aniž by měli reálné důkazy.
  • Zatímco muži se ucházejí o pozice, pokud splňují alespoň 60 % požadavků, ženy čekají na 100 %.
  • 79 % mužů věří, že jsou ve velmi dobrém nebo vynikajícím zdravotním stavu, ale statistiky ukazují, že muži méně často chodí na preventivní prohlídky a častěji ignorují zdravotní problémy, což může vést k přehlédnutí vážných onemocnění.

Co nám sebeklam přináší?

Sebeklam není jen negativní – někdy může mít i pozitivní účinky. Pomáhá nám zvládat těžké situace, chrání nás před přílišným stresem a umožňuje nám pokračovat, když bychom jinak mohli být paralyzováni strachem nebo pochybnostmi. Na druhou stranu, dlouhodobé lhaní si může vést k tomu, že se vzdálíme od reality, ztratíme kontakt se sebou samými a nakonec se ocitneme v situaci, která je mnohem složitější, než kdybychom čelili pravdě hned na začátku.

Postavit se čelem k pravdě vyžaduje odvahu a ochotu podívat se na věci takové, jaké skutečně jsou. Může to znamenat přiznat si své slabosti, přijmout své chyby nebo čelit nepříjemným emocím. Přijetí pravdy však může přinést hlubší pocit klidu, autenticity a vnitřní síly. Když se přestaneme klamat, můžeme začít jednat s větší integritou a žít život, který je více v souladu s našimi skutečnými hodnotami a cíli.

Autor: Tomáš Poucha

Foto zdroj: pexels.com

Zdroje:

  1. https://onlinedoctor.superdrug.com/british-men-think-theyre-better-looking-than-they-are
  2. https://www.gold.ac.uk/media/documents-by-section/departments/psychology/mathematical-ability-study.pdf
  3. https://www.apa.org/pubs/journals/psp
  4. https://hbr.org/2014/08/why-women-dont-apply-for-jobs-unless-theyre-100-qualified
  5. https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/1557988320936584
  6. https://yougov.co.uk/topics/health/articles-reports/2017/09/14/body-confidence-and-body-image
  7. https://www.gse.harvard.edu/news/uk/16/03/when-girls-get-better-marks-boys
  8. https://www.apa.org/news/press/releases/stress/2018/stress-gen-z.pdf

 

Články s podobnými tématy