Meditace není pro mě

"Zájem lidí o meditaci a mindfulness předbíhá to, co může věda prokázat z hlediska účinků a přínosů," řekl Jeff Lin, doktorand psychologie na MSU a spoluautor výzkumu publikovaném v časopise Brain Sciences. Popisuje, jak může meditace pomoci při rozpoznávání vlastních chyb.. "Přijde mi úžasné, že jsme viděli, jak již jedno sezení řízené meditace může vyvolat změny mozkové aktivity u lidí, kteří nemeditují."

Zjištění naznačují, že různé formy meditace mohou mít různé neurokognitivní účinky, a Lin vysvětlil, že existuje jen málo výzkumů o tom, jak meditace s otevřeným sledováním ovlivňuje rozpoznávání chyb.

"Při některých formách meditace se soustředíte na jeden objekt, běžně na svůj dech, ale meditace s otevřeným sledováním je trochu jiná," řekl Lin. "Při ní se musíte naladit na sebe a věnovat pozornost všemu, co se děje ve vaší mysli a těle. Cílem je tiše sedět a věnovat pozornost tomu, kam mysl putuje, aniž by se příliš zabývala scenérií."

Lin a jeho spoluautoři z MSU - William Eckerle, Ling Peng a Jason Moser - rekrutovali více než 200 účastníků, aby otestovali, jak meditace s otevřeným sledováním ovlivňuje to, jak lidé odhalují chyby a jak na ně reagují.

Účastníci, kteří nikdy předtím nemeditovali, absolvovali dvacetiminutové meditační cvičení s otevřeným sledováním, zatímco výzkumníci měřili aktivitu mozku pomocí elektroencefalografie neboli EEG. Poté absolvovali počítačový test rozptýlení.

"EEG dokáže měřit mozkovou aktivitu na úrovni milisekund, takže jsme získali přesná měření nervové aktivity bezprostředně po chybách ve srovnání se správnými odpověďmi," řekl Lin. "Přibližně půl sekundy po chybě se objevuje určitý nervový signál, který se nazývá pozitivita chyby a souvisí s vědomým rozpoznáním chyby. Zjistili jsme, že síla tohoto signálu je u meditujících ve srovnání s kontrolami zvýšená."

Přestože u meditujících nedošlo k okamžitému zlepšení skutečného plnění úkolů, zjištění vědců nabízejí slibný pohled na potenciál pravidelné meditace.

"Tato zjištění jsou přesvědčivou ukázkou toho, co pouhých 20 minut meditace může udělat pro zvýšení schopnosti mozku odhalovat chyby a věnovat jim pozornost," řekl Moser. "Díky tomu se cítíme jistější v tom, čeho by meditace mohla být skutečně schopna pro výkon a každodenní fungování přímo v daném okamžiku."

Zatímco meditace a mindfulness si v posledních letech získaly zájem mainstreamu, Lin patří k relativně malé skupině výzkumníků, kteří k hodnocení jejich psychologických a výkonnostních účinků přistupují neurovědecky.

Do budoucna Lin uvedl, že další fází výzkumu bude zahrnutí širší skupiny účastníků, testování různých forem meditace a zjištění, zda se změny v mozkové aktivitě mohou promítnout do změn chování při dlouhodobějším praktikování.

"Je skvělé vidět nadšení veřejnosti pro mindfulness, ale z vědeckého hlediska je třeba ještě vykonat spoustu práce, abychom pochopili, jaké výhody může mít, a co je stejně důležité, jak vlastně funguje," řekl Lin. "Je načase, abychom se na ni začali dívat přísnější optikou."

A co vy meditujete? Nebo jste o tom uvažovali, ale nenašli jste ještě pádný důvod, proč začít?