Kdy jsou Češi nejšťastnější?
Když se podíváte, jak se dnes ve společnosti prezentuje vyšší věk, zdá se, že nás nečeká nic hezkého. Data však ukazují něco jiného.
Fotobanky nabízí aktivní, rozesmáté seniory v barevném oblečení, jak dělají něco hipsterského, nebo se drží v ponurém (ideálně podzimním) parku nebo lese za ruce, zamilovaně si koukají do očí a evidentně vzpomínají na krásný život, když jim bylo 30. Je to v principu esence toho, jak se na lidi ve vyšším věku ve společnosti nahlíží. Co se očekává a co bychom si tedy měli myslet, jak to prostě je.
Zajímavé přitom může být podívat se na skutečnou spokojenost v průběhu života. Podle všech těch zažitých schémat, by měla být věk po padesátce už jen útrpným čekání na smrt nebo novou kyčel. Už by se mělo předat žezlo mladším. Možná trochu pomoci s vnoučaty, ale víceméně bychom neměli překážet.
Různé analýzy spokojenosti v průběhu života, kterou se opakovaně dělali v různých zemích však ukazují, že životní spokojenost má zcela opačnou trajektorii (Nielsen, nebo Business insider, či Eurobarometer).
Nešťastnější jsme určitě v ranném dětství, ale potom to s námi jde výrazně z kopce. Máme spoustu starostí, nedostává se nám peněz, nebo času, řešíme bydlení, posuny v práci, zkrátka od dětství je to jeden velký sešup ve spokojenosti.
To hlavní ale je, že tahle děsivá jízda se zastaví zhruba v 50 letech, kdy se trajektorie začíná otáčet a my začneme být se svým životem více a více spokojení.
Vědci se shodují, že je to tím, že si hodně věcí uvědomíme, víme co chceme, ale také co nechceme. Už toho možná hodně máme vyřešeného, zaplaceného a obstaraného, ale také nám může docházet, že už toho tolik nepotřebujeme. Zkrátka srovnáme se světem a začneme si ho užívat úplně jinak.
Je rozhodně dobré si tohle uvědomit. Máte to také tak?
Autor: Tomáš Poucha
