Síla být sám: Proč je čas o samotě největším luxusem dnešní doby
Krátký únik od světa vás může zachránit před stresem – věda ukazuje, že i 15 minut o samotě má mocné účinky.
Když vznikalo Magnoli, nakreslili jsme si jednoduchou časovou osu našeho života. Dejme tomu, že dospělý život začíná v 18 a končí průměrně někde kolem 82 let (podle Českého statistického úřadu). Pokud si vyznačíme pomyslnou polovinu, zaskočí nás, že protne časovou osu ve věku kolem 50 let (u žen trochu přes, u mužů těsně pod).
Vnímání času, který nám zbývá do konce života, je téma fascinující a zároveň složité. Lidé se k němu staví různě, často ovlivněni svými osobními zkušenostmi, kulturou, věkem a mnoha dalšími faktory.
Výzkumy ukazují, že vnímání zbývajícího času ovlivňuje naše rozhodování a chování. Studie zveřejněné v časopise "Psychology and Aging" například ukazuje, že lidé, kteří vnímají svůj zbývající čas jako omezený, se častěji zaměřují na současné potěšení a blízké vztahy, zatímco ti, kteří vnímají svůj čas jako otevřený a neomezený, se více zaměřují na budoucí cíle a rozšíření svých horizontů.
Jak zlepšit své vnímání zbývajícího času a žít plněji?
Je určitě dobré, abychom si to uvědomili, ale rozhodně by si to měla uvědomit i společnost, jako taková a samozřejmě marketingová oddělení nejrůznějších bank, pojišťoven, ale i retailových řetězců a všech možných poskytovatelů služeb, kteří cílí zejména na „mladší" cílové skupiny a jen pro ně připravuje a vymýšlí služby, produkty a skvělé nabídky.
Společnost často podporuje pocit, že svět patří jenom mladým, případně rodinám s malými dětmi. Rozhodně jim nechceme upírat jejich potřeby a důležitost, ale je dobré si uvědomit, že jsou tady i jiné skupiny a mají před sebou ještě hodně času.
Statistická data ukazují, že za pár let (2030) bude každý druhý člověk kolem nás ve věku přes 50 let. Takže ono světu asi nic jiného nezbývá, než se se tím nějak popasovat a asi budeme muset i my sami...
Autor: Tomáš Poucha