Jste ve stresu? Nemusíte to skrývat. Stres i projevy úzkosti mohou pomáhat…
Jak a v čem nám může stres dělat zle a kdy a jak může pomáhat a také, kdy nám může s mezilidskými vztahy?
Stres je přirozenou reakcí na různé situace, které naše tělo a mysl vnímají jako výzvu, změnu nebo hrozbu. Může mít jak pozitivní, tak negativní vliv na naše zdraví a celkovou pohodu. Je obvykle doprovázen mnoha vnitřními fyziologickými změnami, které nám pomáhají připravit tělo na výzvu. Například zrychlený tep pomáhá dodávat kyslík do mozku a těla, díky čemuž dokážeme reagovat rychleji.
Pozitivní stránky stresu:
- Krátkodobý stres může být motivačním faktorem, který nám pomáhá zvýšit výkon a soustředit se na řešení problémů.
- "Boj nebo útěk" reakce, kterou stres vyvolává, může být užitečná v situacích naléhavého nebezpečí, což nám umožní rychle reagovat a chránit se.
- Mírný stres může pozitivně ovlivnit paměť a pomoci lépe si zapamatovat důležité informace.
- Někteří lidé využívají stresové situace k osobnímu růstu a rozvoji, což může posílit jejich odolnost vůči budoucím obtížím.
Negativní stránky stresu:
- Chronický stres může vést k řadě zdravotních potíží, včetně vysokého krevního tlaku, svalového napětí, poruch spánku a oslabení imunitního systému.
- Lidé pod dlouhodobým stresem jsou náchylnější k úzkosti, depresi a dalším duševním potížím.
- Může vést k emoční nestabilitě, obtížnému soustředění a rozhodování.
- Přetrvávající stres může vyústit do vyhoření, kdy se cítíme vyčerpaní a ztrácíme zájem o věci, které nás dříve bavily.
Ano, to je jasné, jak to ale vnímá okolí?
Možná jste si toho sami všimli před pracovním pohovorem nebo důležitou pracovní schůzkou. Čím více se snažíte své pocity potlačit, tím hůře se odrážejí.
Britské výzkumy ukázaly, že viditelné známky stresu jsou často svým způsobem přitažlivé, takže ostatní jsou náchylní mít nás rádi a chovat se k nám vřele. Pokud je tomu tak, nemusíme se tolik snažit zachovat klidnou a vyrovnanou tvář. Lidé mohou dobře vnímat naši emocionální autenticitu. Jak je to možné?
U mnoha primátů se ve stresu projevuje charakteristické "vytěsňovací" chování - například nervózní škrábání kůže , které zřejmě neslouží žádnému zjevnému účelu při zvládání situace, jež jim způsobuje nepohodlí. Podle výzkumů se zdá, že se vyvinulo pro sociální interakce ve skupině. Vytěsňovací chování může fungovat jako jemný signál, který dává najevo „nepříjemnost“ a snižuje riziko zbytečné konfrontace.
Není to tedy nefunkční vedlejší produkt stresu, ale ve skutečnosti má komunikační funkci. Výzkumy makaků ukázaly, že jedinci měli tendenci projevovat více nervózního škrábání, když se nacházeli v blízkosti výše postavených jedinců a relativně cizích lidí, se kterými ještě neměli silné sociální pouto. To pak zřejmě změnilo povahu interakce - výsledkem bylo mírnější chování druhé opice. No, a průzkumy potvrzují, že to my lidé máme stejně. Jen kromě škrábání přidáváme i jiné, jemné projevy úzkostného chování, včetně dotýkání se obličeje a vlasů, olizování rtů, kousání nehtů, ale červenání - všechny tyto projevy by mohly signalizovat náš pocit zranitelnosti a vyvolávat v ostatních vřelejší reakce.
Zmeškané signály
Pokud dovolíme svým pocitům, aby byly otevřenější, můžeme zjistit, že celkový zážitek není tak zatěžující. Lidé, kteří vyjadřují větší stres, mají tendenci překonat nepříjemné pocity rychleji než ti, kteří svou úzkost skrývají. To může být způsobeno tím, že vyvolání stresové reakce může vést k podpoře ze strany ostatních, což následně umožní rychlejší zotavení.
Existují také přesvědčivé důkazy, že to, jak přistupujeme k úzkosti, ovlivňuje její dopady: Ti, kteří vnímají úzkost jako povzbuzující, často lépe výkonově obstojí při náročných úkolech než ti, kteří se úzkosti obávají a považují ji za vyčerpávající. Uznání pozitivní hodnoty úzkosti může pomoci nahlížet na naše nepříjemné pocity s jistou mírou optimismu.
Jen pozor…
Signály a výrazy spojené se stresem mohou být interpretovány různě v závislosti na situaci. Například nervozita během prezentace bývá často chápána s empatií, protože je zřejmý důvod. Naopak ve firemním prostředí může být stejná nervozita mylně vyhodnocena jako nepřátelství, pokud ostatní neznají kontext.
Zobecnění není vhodné, ale výzkum naznačuje, že občasný projev stresu může být přijatelný a dokonce užitečný, zejména při prezentacích nebo pohovorech. Skrývání stresu není nutné a může být dokonce kontraproduktivní. Přirozené projevy nervozity mohou přispět k rychlejšímu zotavení díky změně v chování okolí.
Autor: Helene Známá
Foto zdroj pexels.com
