Tento týden v neděli opět startuje program RESET ENERGIE. Přidejte se k nám a nastartujte svůj organismus.

Kolik přátel máte? A proč vlastně?

Jak to máme s kamarády a kamarádkami? Kolik je normální jich mít a proč je to dobré?
Kolik přátel máte? A proč vlastně?

Podle celosvětové studie "The Friendship Report je průměrný věk, kdy se seznamujeme s nejlepšími přáteli kolem 21 let - tedy ve fázi, kdy se nejen sbližujeme s novými formativními zkušenostmi, jako je první láska nebo první zlomené srdce, ale také jsme stále náročnější na to, s kým se přátelíme.

Ještě důležitější je, že mladá dospělost je období, kdy má mnoho z nás čas. Průměrný člověk stráví společenským životem pouhých 41 minut denně a vědci tvrdí, že k tomu, aby se z neznámého člověka stal blízký přítel, je obvykle zapotřebí více než 200 hodin, v ideálním případě více než šest týdnů.

Jak stárneme, prostor, který jsme dříve vyplňovali smíchem, drby a setrváváním vzhůru, dokud se nerozední obloha, mohou pohltit "dospělejší" starosti, jako je manželství, plození dětí a plně rozvinutá kariéra - a my máme tendenci dávat ze sebe méně.

Některé kultury si cení širšího kruhu přátel než jiné, což může být dáno odlišným výkladem přátelství. V Indii, na Blízkém východě a v jihovýchodní Asii lidé uvádějí, že mají třikrát více nejlepších přátel než lidé v Austrálii, Evropě a USA.

Nejvyšší průměrný počet nejlepších přátel má Saúdská Arábie (6,6), zatímco ve Spojeném království je jich nejméně (2,6) u nás, v Čechách se to točí kolem 3 lidí.

Jaká je kámoška nebo kámoš?

Základem důvěrného přátelství v našem regionu je najít lidi, kteří jsou vám podobní, a sblížit se s nimi díky podobnostem. Prostě nechceme, aby přátelství bylo odsuzující a přátelé by měli být odrazem nás samotných. Vysvětluje to také, proč mohou mít jen dva nebo tři nejlepší přátele, protože je těžké najít lidi podobné sobě. Trochu se to liší mezi jednotlivými generacemi - mladší jsou více otevření diverzitě – věkové, pohlavní i sociální.

V celosvětovém měřítku si 88 % lidí rádo povídá se svými přáteli online – protože to je rychlejší a snadnější a zhruba 25 % lidí se také líbí, že jim to umožňuje vykonávat více úkolů najednou.

Proč tedy mít kamarády?

Velkou výhodou je zlepšení duševního zdraví - mít blízkého přítele může pomoci snížit pocit osamělosti a deprese a zlepšit celkové duševní zdraví. Máme se komu vypovídat, někoho vyslechnout, zkrátka na věci nemusíme být sami. Navíc kamarádění podporuje sociální interakce a vztahy. To může vést k pocitu přináležitosti a podpory, což může snížit stres a zlepšit celkovou kvalitu života.

Dalšími benefity je vyšší sebevědomí (podpora a povzbuzování blízkého nám prostě pomáhá), nebo i podpora a rozvoj emocionální inteligence, což znamená schopnost identifikovat, vyjádřit a regulovat své emoce a emoce druhých.

Je to zdravé i z pohledá zdraví. Mít kamaráda, se kterým můžete mluvit o svých starostech, může pomoci snížit úroveň stresu a zlepšit celkovou pohodu. A z pohledu zdraví fyzického je to o společných zájmech a hodnotách – tedy velice pravděpodobná podpora zdravého životního stylu a prevenci rizikových chování, jako je například kouření, pití alkoholu nebo nezdravá strava.

Proč chodit s kamarády ven?

Má to několik vědecky podložených výhod:

  • Zlepšuje duševní zdraví: Studie ukazují, že trávení času s kamarády může pomoci snížit pocit osamělosti a deprese a zlepšit celkové duševní zdraví.
  • Zvyšuje pohyb a zlepšuje fyzické zdraví: Chodit s blízkými lidmi ven znamená obvykle nějakou fyzickou aktivitu, jako může být procházka, běh nebo jízda na kole. Tyto aktivity mohou zlepšit kondici, zlepšit kardiovaskulární zdraví a snížit riziko řady onemocnění.
  • Podporuje sociální interakce a vztahy: Trávení času s kamarády ván může pomoci posílit vztahy a podpořit sociální interakce. To může vést k pocitu přináležitosti a podpory, což může snížit stres a zlepšit celkovou kvalitu života.
  • Zvyšuje kreativitu a inovativnost: Potkávat se v jiném prostředí, diskutovat o různých tématech může podpořit kreativitu a inovativnost. Diskuze mohou vést k novým myšlenkám a nápadům a otevřít nové možnosti.
  • Snížení stresu: Občas si vyrazit může být skvělým způsobem, jak si odpočinout a uvolnit se od stresu a napětí z každodenního života. Trávení času venku, v přírodě a s lidmi, které máte rádi, může pomoci snížit úroveň stresu a zlepšit celkovou pohodu.

Tak běžte do světa!

 

Autor: Tomáš Poucha

Foto zdroj pexels.com

Články s podobnými tématy

Show more
Sexuální fantazie jsou normální — a věda to dávno ví
Vztahy/Sex

Sexuální fantazie jsou normální — a věda to dávno ví

Podle rozsáhlého výzkumu má sexuální fantazie prakticky každý dospělý člověk — 97 %. Tomu, co jim skutečně škodí, se neříká fantazie. Říká se tomu stud.

Show more
Kolik sexu je „dost"? Co o tom skutečně říkají data
Vztahy/Sex

Kolik sexu je „dost"? Co o tom skutečně říkají data

Nejrozsáhlejší data na světě ukazují jasný vzorec ve frekvenci sexu a spokojenosti — a pak samy autorky studie varují, ať ho nikdo nebere jako předpis pro svůj vztah.

Show more
Spontánní, nebo responzivní touha? Proč čekání na náladu nefunguje
Vztahy/Sex

Spontánní, nebo responzivní touha? Proč čekání na náladu nefunguje

Většina lidí zná jen jeden model chuti na sex — ten, kde touha přijde první, sama od sebe. Existuje ale druhý, stejně normální vzorec, kde touha přichází až během kontaktu.

Show more
Jak mluvit o sexu s partnerem bez trapnosti
Vztahy/Sex

Jak mluvit o sexu s partnerem bez trapnosti

Po letech spolu partneři znají prý jen 60 % z toho, co toho druhého v posteli těší. Zbytek zůstává neřečený — ne z nezájmu, ale ze strachu z trapné věty.

Show more
Jak chronický stres a kortizol utlumují sexuální touhu
Vztahy/Sex

Jak chronický stres a kortizol utlumují sexuální touhu

Kortizol netlumí chuť na sex přímo jako vypínač. Tlumí celou hormonální osu, ze které touha vychází — a dělá to i tehdy, když je vztah v pořádku a nikdo se nehádá.

Show more
Proč se libido po 40 mění — a co z toho je vlastně normální
Vztahy/Sex

Proč se libido po 40 mění — a co z toho je vlastně normální

Pokles chuti na sex po 40 se skoro vždy vysvětluje jedním slovem: hormony. Data ukazují, že jde jen o část pravdy — a často ne o tu hlavní.

Show more
Proč ženy po 50 získávají sebevědomí a muži ho ztrácejí
Vztahy/Sex

Proč ženy po 50 získávají sebevědomí a muži ho ztrácejí

U žen sebevědomí po padesátce často roste, u mužů ve stejné době klesá. Data ukazují, proč se to děje — a jak o tom mluvit s partnerem, aniž by to jeden bral jako obvinění a druhý jako přehlížení.

Show more
Proč ženy po 45 přehodnocují svůj vztah — co říkají data
Vztahy/Sex

Proč ženy po 45 přehodnocují svůj vztah — co říkají data

Rozvodovost po padesátce se od 90. let zdvojnásobila a ženy iniciují dvě třetiny případů. Co ta čísla ve skutečnosti znamenají — a proč otázka "zůstat, nebo jít" nemusí vůbec mířit k rozvodu.

Show more
Proč se „chci pomoct" a „chci být vyslechnutá" míjí — a jedna otázka, která to změní
Vztahy/Sex

Proč se „chci pomoct" a „chci být vyslechnutá" míjí — a jedna otázka, která to změní

Jeden chce být vyslechnutý, druhý nabídne řešení — a oba odejdou zklamaní, přestože jednali v dobré víře. Co je za tímto vzorcem skutečně naučené, ne vrozené, a jedna otázka, která nedorozumění na místě rozpustí.

Show more
Proč muži a ženy prožívají stres jinak — a co s tím ve vztahu
Vztahy/Sex

Proč muži a ženy prožívají stres jinak — a co s tím ve vztahu

On ve stresu zmlkne, ona potřebuje mluvit — a oba si to vyloží jako lhostejnost. Ve skutečnosti jde o dva biologické vzorce zvládání stresu, které má v různé míře každý člověk, bez ohledu na pohlaví.

Show more
Perimenopauza mění mozek, ne jen tělo — co se skutečně děje
Vztahy/Sex

Perimenopauza mění mozek, ne jen tělo — co se skutečně děje

Vypadávající slova a silnější emoce v perimenopauze nejsou selhání povahy ani vztahu. Estrogen má v mozku vlastní práci — v paměti i emoční regulaci — a jeho kolísání má měřitelný, většinou přechodný dopad.

Show more
Vztah po nevěře: rekonstrukce, nebo otevření? Dvě cesty ven z krize
Vztahy/Sex

Vztah po nevěře: rekonstrukce, nebo otevření? Dvě cesty ven z krize

Po nevěře okolí nabízí jen dvě odpovědi — odpustit, nebo se rozejít. Klinický výzkum ukazuje i třetí, legitimní cestu: vědomé přerámování hranic vztahu. Co obě cesty obnášejí a proč musí bezpečí přijít dřív než rozhodnutí.

Show more
Jak mluvit s partnerem o otevření vztahu: průvodce prvním rozhovorem
Vztahy/Sex

Jak mluvit s partnerem o otevření vztahu: průvodce prvním rozhovorem

Neexistuje jedna dokonalá věta, kterou se otevření vztahu „vyřídí". Gottmanův výzkum ukazuje, že o výsledku citlivého rozhovoru rozhodují první tři minuty — a jak zahájit téma, aniž by partner okamžitě přešel do obrany.

Show more
Monogamie jako vědomá volba: proč nejde jen o výchozí nastavení
Vztahy/Sex

Monogamie jako vědomá volba: proč nejde jen o výchozí nastavení

Data z pětadvaceti tisíc lidí ukazují, že spokojenost se neliší podle vztahového modelu, ale podle toho, jak vědomě k němu partneři přistupují. Proč nezpochybněná monogamie a vědomě zvolená monogamie nejsou totéž.

Show more
Otevřený vztah, nebo polyamorie? Rozhoduje emoční blízkost, ne sex
Vztahy/Sex

Otevřený vztah, nebo polyamorie? Rozhoduje emoční blízkost, ne sex

Otevřený vztah a polyamorie se běžně pletou dohromady. Rozdíl ale není v množství sexu navíc — je v tom, kolik citové blízkosti k dalším lidem si vztah dovolí pustit dovnitř.

Show more
Co je polyamorie a ENM: definice, čísla a rozdíl od nevěry
Vztahy/Sex

Co je polyamorie a ENM: definice, čísla a rozdíl od nevěry

Polyamorie, otevřený vztah, swinging — pojmy, které zaplavily podcasty a seriály. Co přesně znamená zkratka ENM, kolik lidí to podle dat skutečně žije, a proč to není totéž co nevěra.

Show more
Páry se skvělým sexem po 20 letech dělají tři věci jinak
Vztahy/Sex

Páry se skvělým sexem po 20 letech dělají tři věci jinak

Výzkum párů, které popsaly svůj nejlepší sexuální zážitek po letech vztahu, ukázal opakující se vzorec — nešlo o techniku ani novost. Tři návyky, které se dají rozeznat a částečně převzít.

Show more
Práce, děti a únava zabíjejí sex. Tady je, co s tím reálně jde dělat
Vztahy/Sex

Práce, děti a únava zabíjejí sex. Tady je, co s tím reálně jde dělat

Nedostatek sexu u vytížených rodičů obvykle nezpůsobuje ochladlá láska, ale chronické přetížení. Model akcelerátorů a inhibitorů touhy vysvětluje, proč nefunguje rada „naplánujte si víc sexu" — a co funguje místo ní.

Show more
Proč dotyk ve vztahu mizí jako první — a jak ho nenápadně vrátit
Vztahy/Sex

Proč dotyk ve vztahu mizí jako první — a jak ho nenápadně vrátit

Dotyk bez účelu mizí ze vztahu jako první — dřív než konflikt, dřív než sex. Výzkum ukazuje, co dělá objetí s tepovou frekvencí a nervovým systémem, a jak ho vrátit, aniž by to znělo jako narážka.

Show more
Proč touha v dlouhodobém vztahu klesá: co říká neurověda
Vztahy/Sex

Proč touha v dlouhodobém vztahu klesá: co říká neurověda

Mozek zamilovaného člověka běží na stejném dopaminovém okruhu jako závislost — a po letech ho jistota a předvídatelnost přirozeně tlumí. Data ale ukazují, že pokles touhy není u všech párů nevyhnutelný.