Co byste si řekli, kdybyste potkali své mladší nebo starší já?

Jak bychom se sami k sobě chovali, kdybychom se nějakým strojem času mohli posunout pár desítek let dopředu nebo dozadu? Zabývají se tím spisovatelé, filmaři, filozofové a je to často bráno spíše jako zajímavost. Věnují se tomu ale také vědci, a to dosti vážně.

Výzkumy ukazují, že si své budoucí já často představujeme jako nějakou jinou osobu. A to nás vede i k trochu jinému přístupu, který nám navíc může způsobit problémy.

Představte si někoho ze svého okolí, koho sotva znáte, třeba souseda nebo kolegu z vedlejšího oddělení. Pokud by vás někdo takový požádal o obětování se v jeho prospěch, například o půjčení peněz, možná byste zdvořile odmítli. Stejně tak se můžeme chovat i ke svému budoucímu já, ke kterému přistupujeme, jako k cizímu.

Může nám to také pomoci pochopit, proč někdy dáváme přednost krátkodobým tužbám, jako je nákup drahé televize nebo auta, před investicí do dlouhodobého pocitu uspokojení, například spoření na dovolenou, nebo udělat si doktorát.

V jednom průzkumu zadávaném bankou se ukázalo, že zákazníci, kteří dostali povzbudivé zprávy o spoření na důchod a současně viděli své různé fotky v průběhu času, byli o 16 % více ochotni přispět na důchod než ti, kteří obdrželi pouze povzbudivé zprávy. Jiné studie též potvrdily, že psaní dopisů budoucímu já a následně od něj, může posílit propojení mezi naším současným a budoucím já.

Teď k tomu reálnému

Představte si, že bychom na životních zkušenostech jednotlivých lidí vycvičili model umělé inteligence. Dnes jsou tyto modely nápomocné tím, že se učí z rozsáhlých souborů dat o tom, jak lidé komunikují, a v podstatě fungují na základě předpovědí. A pokud bychom takový model napojili na vše podstatné z našeho života (místo narození, historie vzdělání, osobnost, vztahy a koníčky) a dali to do souvislostí s miliony dalších lidí – mohl by model být schopen předpovědět, jakým člověkem budete za 10 nebo 20 let.

Nebo možná by spíše ukazoval náš potenciál na základě životů lidí, kteří jsou nám podobní. To není tak nereálné.

Každopádně, s někým takovým si povídat by mohlo být velmi zajímavé. Na co byste se zeptali? Co udělal dobře a co špatně? Jak se změnil? Čemu se věnovat? Co by dnes pro vás mělo být důležité?

A co byste se vlastně mohli dozvědět? Co by změnilo váš současný způsob života? Byla by to vstupenka do úplně jiného světa?

Mezi námi, na velké množství odpovědí možná nemusíte čekat na cestování časem nebo pokročilou umělou inteligenci. Výzkumy psychologů ukazují, že stačí věnovat trochu času představě tohoto setkání a může vám to pomoci učinit lepší rozhodnutí již nyní, čímž se uzavře emocionální propast mezi tím, kým jste dnes, a tím, kým budete zítra. Stačí trocha představivosti a ochota vžít se do situace člověka, kterého v současnosti považujete za cizího.

Autor: Oto Jasnější

Foto zdroj pexels.com