Jak se mění naše paměť s přibývajícím věkem?

Pokud jste ve středním věku a čtete tento článek, mám pro vás trochu nepříjemnou zprávu: váš mozek již v podstatě několik desítek let upadá… Chcete i nějaké dobré zprávy? Podle vědců ze Stanfordu začíná tento úpadek poměrně pozvolna po dosažení vrcholu mozkové výkonnosti – zhruba kolem 25 let. Navzdory běžným mýtům o stárnutí a velkých výpadcích v paměti jsou dopady zdravého stárnutí na kognitivní funkce ve skutečnosti velmi jemné.

Například dospělý člověk ve středním věku si dokáže zapamatovat průměrně sedm čísel v řadě, zatímco člověk mezi 60 -70 lety bez demence si udrží čísel šest. Když je požádán, aby vyjmenoval co nejvíce zvířat v krátkém časovém úseku (dovednost známá jako verbální fluence) dospělí nad 55 let dokážou jmenovat o 4 % méně než ti mladší 55 let.

Dříve se předpokládalo, že s věkem dramaticky ztrácíme paměť, což se ukazuje jako nesprávné. V době, kdy se v médiích často objevují debaty o věku, paměti a kognitivních schopnostech, zdá se být vhodná chvíle obrátit se na experty na paměť.

Co způsobuje výpadky paměti s přibývajícím věkem?

Existuje mnoho možných příčin výpadků paměti, od demence, zejména Alzheimerovy choroby, která se s věkem stává častější, po léky, psychické problémy jako jsou úzkost a deprese, nebo spánkové návyky. Mnoho faktorů může ovlivnit paměť a nejsou nutně očekávány jako součást stárnutí.

Co je a není normální?

S věkem se nám objevují vrásky a šedivé vlasy; podobně existují normální změny související s věkem i v našem mozku. Naše zpracovatelská rychlost může zpomalit a množství obsahu v naší pracovní paměti se může snížit. Seznam věcí, které si udržíme v hlavě při nákupu, se může zkrátit, ale neměl by klesnout na nulu. Ačkoliv je demence spojena s věkem, není nevyhnutelnou součástí stárnutí.

Přesný biologický děj ztráty paměti není plně pochopen, ale můžeme si představit, že je součástí obecného úbytku a zpomalení, které postihuje všechny části našeho těla s věkem. Ztráta izolace také mění rychlost zpracování. A to je vše normální - stejně jako byste neočekávali být ve svých 80 letech tak rychlý běžec jako ve 20.

Jak si chránit a udržet paměť?

Nejnovější poznatky v oblasti neurovědy a psychologie nabízejí povzbudivé zprávy: náš mozek je plastický a schopný se učit a rozvíjet i v dospělosti. Klíčem k co nejlepšímu zachování všech schopností je žít a stárnout zdravě.

1. Zdravý životní styl

• Vyvážená strava: Dieta bohatá na omega-3 mastné kyseliny, zeleninu, ovoce a celozrnné produkty podporuje zdraví mozku. Paměť mohou zlepšit i potraviny, jako jsou modré bobule, tmavá čokoláda a ořechy.
• Pravidelný fyzický pohyb: Cvičení zvyšuje průtok krve do mozku a podporuje tvorbu nových nervových buněk. Doporučuje se alespoň 150 minut mírné až intenzivní fyzické aktivity týdně.
• Dostatek spánku: Spánek je klíčový pro konsolidaci paměti. Dospělí by měli spát 7-9 hodin každou noc.

2. Mentální cvičení

• Učení se novým dovednostem: Jazyky, hudební nástroje nebo nové koníčky stimulují mozek a zlepšují paměť.
• Křížovky, sudoku a logické hry: Tyto aktivity udržují mozek aktivní a podporují jeho plasticitu.

3. Sociální interakce

• Udržování sociálních vazeb a aktivní účast ve společenském životě zlepšuje emocionální pohodu a snižuje stres, což má pozitivní vliv na paměť.

4. Zvládání stresu

• Techniky řízení stresu, jako je meditace, jóga nebo hluboké dýchání, mohou zlepšit paměť tím, že snižují negativní vliv stresu na mozek.

Zlepšení paměti ve středním věku prostě není otázkou jednorázových opatření, ale spíše dlouhodobého závazku k životnímu stylu, který podporuje zdraví mozku. Výzkumy ukazují, že kombinace fyzické aktivity, mentální stimulace, sociálních kontaktů a řízení stresu může vést k výraznému zlepšení paměti a kognitivních funkcí.

Autor: Magda Vaňková

Foto zdroj pexels.com