Čáry v písku: Hudba v životě

Po měsíci jsme se zase potkali na "Čáry v písku" a tentokrát jsme se zaměřili na téma hudby v životě a prozkoumali jsme její různé aspekty, včetně poslechu nebo tvorby hudby a muzikoterapie.

Měli jsme dva hosty - prvním byla Klára Nemravová, moderátorka, web designérka, ale zejména zpěvačka. Druhým hostem byla Veronika Boulterová, hudebnice a hlavně muzikoterapeutka, která se zabývá muzikoterapií ve skupinovém i individuálním prostředí. Hudba, která je pro naše hosty tak důležitá, je všude kolem, je součástí našich životů odjakživa a má ohromnou sílu propojovat lidi napříč kulturami a generacemi.

Čím hudba léčí a čím může pomáhat?

Veronika prostřednictvím hudby pracuje s dospělými i dětmi, včetně těch s různými obtížemi, jako je porucha pozornosti (ADHD), psychické potíže nebo porucha autistického spektra (PAS). Už to, že má její terapie tak široký zásah a ukazuje, jak může být hudba účinným nástrojem pro zlepšení duševního zdraví a kvality života.

Muzikoterapie využívá různé hudební nástroje, jako jsou gongy, mísy a fujary, aby vytvořila zvukovou kulisu pro léčebné sezení. Tyto nástroje mají různé zvukové vlastnosti a mohou ovlivnit naši psychiku a tělo. Různými frekvencemi zvuku mohou proniknout do našeho vědomí a podvědomí, a toto pronikání můžeme vnímat celým tělem. 

Hudba může být nástrojem pro sebeobjevování, uzdravení a zlepšení našeho celkového zdraví a pohody. Každý zvuk nese s sebou svou vlastní energii a význam a nemusí se líbit každému. Některé zvuky mohou mít léčebné účinky, zatímco jiné mohou mít opačný vliv. Například brumlení, tibetské mísy a djembe jsou různé nástroje, které mají různé zvukové charakteristiky a mohou ovlivňovat naše pocity a tělo různými způsoby.

Důležitým prvkem muzikoterapie je improvizace. Hudba se stává nástrojem k vyjádření našich emocí a projevení sebe samých. Improvizace vytváří prostor pro spontánní a autentický projev našich pocitů prostřednictvím hudby.

Pohled na hudbu

Základní vlivy hudby jsou spojeny s třemi hlavními aspekty: rytmem, hlasitostí a frekvencí.

Rytmus může mít velký vliv na naši psychiku. Například rytmus srdce, který má kolem 120 úderů za minutu, nás může povzbudit a dodat nám energii. Na druhé straně, rychlejší rytmus, kolem 160 bpm, může zvýšit naši vnitřní agresivitu. To ukazuje, jak silný vliv může mít rytmus na naše emocionální stavy.

Diskutoval se vliv různých frekvencí zvuku na naše zdraví. Část odborné veřejnosti věří, že hudba laděná na 432 Hz má pozitivnější vliv na lidské tělo a mysl. To otevírá důležitou debatu o tom, jak hudba a frekvence mohou ovlivnit naše pocity a zdraví.

Celkově platí, že zvuky a hudba mají moc ovlivňovat naše pocity, a můžeme je využít k uklidnění, relaxaci, ale také k probuzení a získání energie. Je důležité poslouchat a zkoumat různé zvuky, abychom pochopili, jak na nás působí, a vybrali si ty, které nám nejlépe vyhovují.

Konzumace hudby a hledání té nové

Zaznělo, že poslech celých hudebních alb nebo desek se stává vzácnějším zážitkem v dnešní době. Často preferujeme poslouchat jednotlivé skladby nebo playlisty, ale celá alba nám mohou poskytnout hlubší pohled do umělcovy tvorby a myšlenek.

Mnohem a silněji než hudba přes reproduktory nebo sluchátka působí hudba živá a koncerty. Když jsme přítomní na koncertu, hudba doslova prostupuje celým naším tělem, což je zážitek, který reprodukovaná nemůže replikovat. Koncerty mají schopnost vytvořit intenzivní emoce a spojení s hudbou a umělci. Co je zajímavé, když se později vrátíme ke záznamu koncertu, může nás to emocionálně vrátit zpět do okamžiku, kdy jsme byli v hledišti.

Zvukový smog – dávejme si na něj pozor!

Tento termín popisuje situace, kdy je okolní zvuk příliš chaotický nebo hlučný a ovlivňuje naši schopnost koncentrovat se nebo se uvolnit. Zvukový smog může mít negativní dopad na naše duševní zdraví a kvalitu života.

Zazněla také řada tipů a doporučení, ty můžete najít ZDE.

Magnoli večery “Čáry v písku” jsou setkání lidí, kteří chtějí překračovat zdánlivě nepřekročitelné hranice v životě. Zajímaví hosté, moderovaná debata, vstřícné publikum, které je ochotné poslouchat, připustit si svoje hranice a debatovat o tématech, co často neřešíme.

Autor: Oto Jasnější

Foto zdroj David Borůvka (děkujeme)