Jak to máte se štěstím?

Co ukazují každoroční výzkumy a co (a kde) nám může pomoci najít osobní pohodu?
Jak to máte se štěstím?

Co když na štěstí není jeden zaručený recept? Každý rok vzniká mnoho výzkumů, které nám odhalují nové zajímavosti o tom, co nás dělá šťastnými. A přestože některé odpovědi zůstávají stejné, jiné přinášejí překvapivě nové úhly pohledu. Každý rok se například v rámci World Happiness Report podrobně sleduje, jak šťastní se lidé cítí napříč zeměmi a kontinenty. Tento report nám pomáhá pochopit nejen to, jak zásadní je sociální zázemí a politická stabilita, ale i jak důležitou roli hraje třeba psychické zdraví nebo pocit bezpečí.

Jaké faktory tedy podle vědy posilují naši pohodu?

  • Důvěra a sociální podpora: Pokud máte blízké přátele, milující rodinu nebo aspoň jednoho člověka, na kterého se můžete spolehnout, jste podle výzkumů mnohem šťastnější.
  • Pocit smyslu a naplnění: Jak se říká, věci, které mají smysl, stojí za to dělat. A opravdu, ten „vnitřní pocit“, že děláte něco významného, může vaše štěstí posílit víc než materiální bohatství.
  • Fyzické a duševní zdraví: Lidé, kteří se starají o své tělo a mysl, bývají nejen šťastnější, ale i odolnější vůči stresu a životním výzvám.

Štěstí podle místa, kde žijeme

Každá země se na štěstí dívá trochu jinak. Skandinávie, která tradičně obsazuje první příčky v World Happiness Report, je toho skvělým příkladem. Tady má každý nejen přístup k dostupným veřejným službám, ale i k rovnosti a podpoře. Kdo by neznal proslulý dánský koncept „hygge“ – tu pohodu a útulnost, kdy zapálíte svíčku, uvaříte si teplý čaj a relaxujete s přáteli? A co finská filozofie „sisu“? Odolnost a odvaha překonávat překážky. Obě inspirují a dokazují, že i životní přístup může podstatně ovlivnit naši schopnost cítit se šťastní.

Co říká věda: Proč je štěstí blíž, než si myslíme?

Vědci nám také ukazují, že cesta ke štěstí není vždy tam, kde si myslíme. Někdo čeká, že bude šťastný, až bude mít dost peněz, prestiž nebo dokonalý vztah. Ale ve skutečnosti štěstí není jednorázový cíl. Daleko spíš ho najdeme v každodenním prožívání života a v těch malých okamžicích, kdy se cítíme opravdu dobře – třeba při ranní kávě, s rodinou u večeře nebo při procházce se psem.

Jak podpořit pocit štěstí v každodenním životě?

Štěstí si můžeme také trochu „natrénovat“. Výzkumy dokládají, že některé techniky nám mohou pomoci nejen cítit se šťastněji, ale tento pocit i udržovat. Zde jsou tři oblíbené postupy, které možná už znáte, ale možná je čas je zkusit praktikovat každý den:

  • Vděčnost: Zkuste si každý večer napsat tři věci, za které jste ten den vděční. Možná to zní banálně, ale podle vědců právě tato jednoduchá technika dokáže dlouhodobě zlepšit náladu a posílit optimismus.
  • Mindfulness a přítomnost: Zní to jako klišé, ale opravdu – věnovat se plně tomu, co děláme, pomáhá překonávat úzkosti a nespokojenost.
  • Výzvy a osobní růst: Někdy je dobré nastavit si malé cíle a překonávat je, protože to buduje sebevědomí a přináší vnitřní pocit naplnění.

Jak se vlastně měří štěstí? Metody a přístupy

A teď si zkuste představit, že máte měřit něco tak subjektivního, jako je štěstí. Možná vás překvapí, že vědci si s tím dokáží poradit. Existují různé dotazníky zaměřené na osobní pohodu – třeba The Satisfaction with Life Scale nebo Oxford Happiness Questionnaire. Ty lidem umožňují hodnotit své štěstí na základě jejich pocitu. Tento subjektivní pocit je pak porovnáván s objektivními faktory, jako je zdravotní stav, sociální stabilita nebo příjem, které pomáhají predikovat spokojenost.

Příklad z výzkumu: Výzkumníci na University College London zjistili, že pocit štěstí není jen o tom, co prožíváme, ale také o tom, co očekáváme. Ti, kdo zažijí neočekávaně příjemné události, vykazují vyšší aktivitu v mozkových centrech spojených s pozitivními emocemi.

Může nás genetika předurčit ke štěstí?

Genetika má v naší schopnosti být šťastní skutečně svůj podíl – podle vědců až 40 %. To znamená, že naše biologická výbava má určitý vliv na to, jak se cítíme. Na druhou stranu, celých 60 % faktorů ovlivňujících štěstí máme pod kontrolou. Sem patří třeba sociální prostředí, fyzická aktivita a hlavně způsob, jak vnímáme svůj život a co v něm vidíme jako smysluplné.

Příklad z výzkumu: Studie na Harvard University dokázala, že lidé, kteří pravidelně cvičí a mají kvalitní spánek, vykazují dlouhodobě vyšší spokojenost, bez ohledu na genetické predispozice.

A co finance? Jakou hrají roli?

S příjmem očekáváme spokojenost, ale výzkumy ukazují, že bohatství nás učiní šťastnými jen do určité hranice – zhruba 75 tisíc dolarů ročně (v USA). Nad touto hranicí se už přírůstek štěstí výrazně snižuje. Proč? Peníze nám pomáhají naplnit základní potřeby a cítit se v bezpečí, ale skutečné štěstí souvisí spíš s kvalitními vztahy, smyslem života a sebepřijetím.

Například nejšťastnější země jako Finsko a Dánsko mají silné sociální systémy, které eliminují stres z finanční nejistoty. Nejde tedy o honbu za bohatstvím, ale o pocit jistoty a podpory, který tyto systémy poskytují.

Jak si přiblížit štěstí? Praktický plán pro každý den

Co z toho plyne? Věda nám dává jasné náznaky, že štěstí není výsadou vyvolených ani darem od přírody. Zde je pár jednoduchých kroků, jak podpořit své štěstí každý den:

  1. Vděčnost a denní reflexe: Zapište si večer tři věci, za které jste ten den vděční. Toto malé cvičení, pokud ho děláte pravidelně, dokáže významně zlepšit spokojenost a snížit stres.
  2. Smysluplná činnost: Najděte si aktivity, které vám dávají pocit smyslu – a věnujte se jim pravidelně. Jejich přínos na vaši pohodu je výrazný.
  3. Mindfulness – věnujte se tomu, co právě děláte: Když se soustředíme na přítomnost, získáváme klid a radost z okamžiku.
  4. Budování pevných vztahů: Lidé, kteří mají silné sociální vazby, bývají šťastnější a zdravější. Harvardova studie ukázala, že kvalita vztahů má obrovský vliv na pocit štěstí i zdraví v pozdějším věku.

Výzkumy nám ukazují, že štěstí je možná víc způsobem, jakým prožíváme každodenní život, než cílem, který lze dosáhnout. Pokud se zaměříme na malé kroky, jako je vděčnost, smysluplné činnosti a kvalitní vztahy, můžeme objevit štěstí právě tam, kde ho hledáme nejméně – v drobných okamžicích každodenního života.

 

Autor: Tomáš Poucha

Foto: Pexels.com

Zdroje: 

  • World Happiness Report – https://worldhappiness.report/
  • University College London (Studie o rovnicích štěstí) – https://www.ucl.ac.uk/news/2014/aug/equation-predict-happiness
  • Harvard University Research on Relationships and Happiness – https://news.harvard.edu/gazette/story/2017/04/over-nearly-80-years-harvard-study-has-been-showing-how-to-live-a-healthy-and-happy-life/
     

Články s podobnými tématy

Show more
Pět signálů změny kariéry po 50 — který z nich myslí vážně?
Směřování/Práce

Pět signálů změny kariéry po 50 — který z nich myslí vážně?

Pět signálů popisuje věda o práci. Rozeznáte, kdy jde o únavu a kdy o skutečnou změnu kariéry po 50 — bez unáhleného rozhodnutí.

Show more
Po padesátce nejste pomalejší. Jste jinak chytrý — a práce to potřebuje
Směřování/Práce

Po padesátce nejste pomalejší. Jste jinak chytrý — a práce to potřebuje

Jedna schopnost mozku po padesátce klesá, druhá roste – a rozhoduje o tom, na jakou práci jste teď připraven líp než dřív.

Show more
Kariéru po 45 nemusíte začínat od nuly. Měníte kontext, ne sebe
Směřování/Práce

Kariéru po 45 nemusíte začínat od nuly. Měníte kontext, ne sebe

Po 45 neztrácíte na hodnotě, jen měříte jinou veličinu. Zjistěte, co dělá kariérní přechod po 45 úspěšným a jak přenést zkušenosti do nového oboru.

Show more
Odešli jste z role, která vás definovala. Identita nezmizela s ní
Směřování/Práce

Odešli jste z role, která vás definovala. Identita nezmizela s ní

Opuštění role, která vás definovala, identitu nesmaže. Podívejte se, co podle dat nejvíc rozhoduje o tom, jak se vám povede po jejím opuštění.

Show more
Proč strach z peněz brzdí rozhodnutí víc, než je rozumné
Směřování/Práce

Proč strach z peněz brzdí rozhodnutí víc, než je rozumné

Mozek počítá riziko ztráty u peněz jinak než riziko zisku, a proto rozhodnutí o změně práce brzdí strach i tehdy, když čísla vycházejí.

Show more
Jaké jsou vaše hodnoty? Většina lidí to zjistí, až když musí vybrat
Směřování/Práce

Jaké jsou vaše hodnoty? Většina lidí to zjistí, až když musí vybrat

Schwartzova teorie hodnot vysvětluje, proč hodnotový konflikt není vaše selhání, ale struktura. Zjistěte, co evidence o důsledcích dokládá – a co ne.

Show more
„Musím" nezmizí. S věkem přibývá jen jiné „chci"
Směřování/Práce

„Musím" nezmizí. S věkem přibývá jen jiné „chci"

Slib, že po padesátce ubude povinností, evidence nepotvrzuje. Co se doopravdy mění, je důvod, proč pořád něco musíte dělat.

Show more
Věk vadí dřív, než čekáte. A pauza se hodnotí zvlášť
Směřování/Práce

Věk vadí dřív, než čekáte. A pauza se hodnotí zvlášť

Věk snižuje šanci na odpověď na přihlášku už kolem padesátky. Zjistěte, co o návratu do práce po pauze skutečně dokládají data – a co ne.

Show more
Impostorský syndrom nečeká, až budete cítit jistotu
Směřování/Práce

Impostorský syndrom nečeká, až budete cítit jistotu

Impostorský syndrom nemá jedno vysvětlující číslo. Zjistěte, co o něm věda ví — a proč čekání na pocit jistoty není strategie, kterou podpoří data.

Show more
Nezáleží, jak vážně je na tom váš rodič. Záleží, jak moc vás péče tíží
Směřování/Práce

Nezáleží, jak vážně je na tom váš rodič. Záleží, jak moc vás péče tíží

Nejde o počet hodin péče o rodiče, ale o pociťovanou zátěž. Podle dat ani rozšířený mýtus o ženách v péči neobstojí.

Show more
Truchlení za odchodem dětí z domova: máte na něj právo
Směřování/Práce

Truchlení za odchodem dětí z domova: máte na něj právo

Smutek nad odchodem dětí je legitimní, i když ho okolí neuznává a průměrná data nemluví o poklesu spokojenosti. Poctivý pohled na obojí.

Show more
Prázdné hnízdo: novou roli hledejte podle toho, co dodá
Směřování/Práce

Prázdné hnízdo: novou roli hledejte podle toho, co dodá

Novou náplň po odchodu dětí nevybírejte podle zvuku, ale podle toho, co skutečně dodá. Pořadí kroků, které možná nečekáte.

Show more
Prázdné hnízdo bolí, i když jste si ho přáli. Tady je proč
Směřování/Práce

Prázdné hnízdo bolí, i když jste si ho přáli. Tady je proč

Proč prázdné hnízdo bolí, i když jste na něj čekali roky. Co se skutečně děje ve vztahu a proč to u většiny není krize.

Show more
Jaké máme v životě překážky?
Směřování/Práce

Jaké máme v životě překážky?

Občas můžeme mít pocit, že všechno proti nám. Možná by mohlo pomoci vědomí, že problémy se dají v naší hlavě rozdělit jenom do 3 kategorií.

Show more
Jak se odlepit od rolí a vrátit se k sobě: čtyři kroky, které jdou udělat tento týden
Směřování/Práce

Jak se odlepit od rolí a vrátit se k sobě: čtyři kroky, které jdou udělat tento týden

Nevíte, co chcete, když je konečně čas jen na vás? Čtyři konkrétní kroky, jak po padesátce najít sebe — bez sebepoznávacího maratonu.

Show more
Slyšíte tichý hlas, že takhle už ne? Glennon Doyle a věda o autonomii
Směřování/Práce

Slyšíte tichý hlas, že takhle už ne? Glennon Doyle a věda o autonomii

Tichý hlas, že takhle už ne, není sobectví. Glennon Doyle a věda o autonomii vysvětlují, proč chtít žít podle sebe po padesátce je potřeba, ne vina.

Show more
Kdo jste, když si odmyslíte všechny role, které hrajete
Směřování/Práce

Kdo jste, když si odmyslíte všechny role, které hrajete

Když se uvolní role, na které stálo vaše sebepojetí, otázka „kdo jsem" bolí právem. Zjistěte, co identitu po padesátce skutečně ohrožuje a posiluje.

Show more
Proč nemít všechno jen sluncem zalité?
Směřování/Práce

Proč nemít všechno jen sluncem zalité?

Jak by to bylo krásné, kdybychom neměli žádné problémy. Proč se vlastně ještě zabývat nějakými negativními oblastmi a myšlenkami?

Show more
Odkládáme život na potom. O tom „proč" víme víc než o „jak"
Směřování/Práce

Odkládáme život na potom. O tom „proč" víme víc než o „jak"

Odkládání není slabá vůle. Vysvětlujeme mechanismus podle výzkumu — a poctivě přiznáváme, co o účinných řešeních doloženo není.

Show more
Kolik času vám zbývá — a proč vám to samo nic nezmění
Směřování/Práce

Kolik času vám zbývá — a proč vám to samo nic nezmění

Kolik let vám podle demografie skutečně zbývá – a proč vědomí konečnosti samo o sobě nic nemění. Poctivý účet čísel i jejich hranic.