Petr Havlíček, známý odborník na výživu, se v našem dalším rozhovoru dělí o své názory na stravování, zdravý životní styl a hlubší otázky spojené s filosofií života. Možná i díky svému vzdělání se jeho přístup opírá o přirozenost, selský rozum a důraz na rovnováhu.
Jak se dostal k výživovému poradenství?
Petr Havlíček přiznává, že jeho cesta k výživovému poradenství byla překvapivá. Původně chtěl studovat veterinární medicínu, ale po diskuzích s otcem a několika peripetiích se rozhodl pro zemědělství. „Veterina mě vždycky lákala, ale po středoškolských eskapádách a diskuzích s otcem jsem se nakonec dostal k zemědělství,“ vzpomíná. Tato zkušenost ho nakonec přivedla k zájmu o lidskou výživu, což se ukázalo být jeho celoživotním posláním. Jedním z klíčových momentů bylo, když si Petr uvědomil podobnost mezi výživou zvířat a lidí. „Začalo mi dávat smysl, jak podobné jsou krmné dávky zvířat a výživa lidí. Je fascinující, jak důležité je porozumět tomu, co a jak jíme,“ říká. Tento zájem se pak stal základem jeho práce ve výživovém poradenství.
Nehledejte v tom vědu
Jednou z hlavních zásad, které Havlíček zastává, je návrat k přirozenosti. V moderním světě je podle něj problémem to, že se lidé příliš zaměřují na zpracované potraviny a složité diety, místo aby se vrátili k základům. „Lidé by měli jíst opravdové potraviny, které nejsou příliš průmyslově zpracované. Nejde o to, abychom se všichni vraceli na vesnice a pekli si doma chleba, ale měli bychom se snažit eliminovat takzvané ‚šmakulády‘,“ vysvětluje.
Havlíček zdůrazňuje, že základní pravidlo zdravého stravování je jednoduché: jíst skutečné jídlo. „Přestaňte to příliš řešit. Všude slyšíme, co bychom měli a neměli jíst, ale důležité je respektovat základní pravidla – jíst skutečné jídlo a vyhýbat se extrémům.“ Tento přístup klade důraz na kvalitu potravin a na to, aby bylo jídlo co nejvíce přirozené a co nejméně zpracované.
Biorytmy a stravování
Kromě kvality potravin klade Havlíček velký důraz na respektování přirozených biorytmů. „Člověk je tvor denní, a to se odráží i v jeho stravování. Nemusíme se cpát hned po probuzení nebo těsně před spaním. Respektujte svůj denní rytmus,“ říká. Chronobiologie, věda o biorytmech, podle něj ukazuje, že naše tělo má svůj vlastní časový plán, který bychom měli dodržovat. Nejde jen o to, co jíme, ale také kdy jíme.
„Všechno v našem organismu má svůj čas a řád. Tělo není stroj, který můžeme přenastavit podle libosti. Musíme ho respektovat a ne se snažit ho přetáčet,“ dodává. Pro Havlíčka je respektování biorytmů klíčem k tomu, aby naše tělo fungovalo optimálně.
Více než jen kalorie
V moderní společnosti se často řeší jen kalorie – kolik jich přijmeme a kolik spálíme. Havlíček však upozorňuje, že to není celý příběh. „Lidé dnes přehnaně řeší kalorie, ale často jim uniká celkový obrázek. Stravování není jen o číslech, ale o tom, jak se cítíme a jak na naše tělo působí kvalita potravin,“ vysvětluje. Kalorie jsou podle něj jen jednou částí rovnice. Důležitější je kvalita toho, co jíme, a to, jak jídlo ovlivňuje naši energii a náladu.
„Kalorie nejsou všechno. Je důležité zaměřit se na to, co a kdy jíme, ne jen kolik toho sníme,“ dodává. Pro Havlíčka je zásadní, aby lidé přestali vnímat jídlo jen jako matematickou rovnici, ale začali ho vnímat jako zdroj energie a zdraví.
Filosofie a smysl života
Havlíček se v rozhovoru dotýká také hlubších životních otázek. Podle něj je dnešní společnost zahlcená praktickými radami a doporučeními, ale často opomíjí hlubší smysl života. „Máme moc psychologů a málo filosofů. Položte si základní otázku: Proč tady jsme? Na tuhle otázku většina lidí nedokáže odpovědět,“ říká.
Podle Havlíčka je důležité najít v životě smysl, a to nejen ve vztahu k práci nebo každodenním povinnostem, ale i ve vztahu k sobě samému. „Filozofie nám pomáhá najít smysl života, zatímco psychologové nám mohou pomoci dělat praktické kroky k jeho naplnění,“ vysvětluje. Jeho přístup tedy zahrnuje nejen praktické rady pro zdravý životní styl, ale i hlubší zamyšlení nad tím, proč a jak žijeme.
Rovnováha a spolupráce s vlastním tělem
Jedním z nejdůležitějších bodů, které Havlíček zdůrazňuje, je nutnost spolupráce s vlastním tělem. Místo toho, abychom se snažili bojovat s nadváhou nebo nemocemi, měli bychom hledat způsoby, jak s naším tělem spolupracovat. „Potřebujeme spolupracovat sami se sebou, ne s tělem bojovat. Boj s nadváhou nebo nemocemi nevede k trvalému řešení. Místo toho bychom měli hledat, jak s naším organismem spolupracovat,“ říká.
Podle něj je důležité přestat bojovat s tělem a začít ho respektovat. „Bojovat s obezitou nebo nemocí je předem prohraný boj. Mnohem důležitější je pochopit, jak fungujeme, a pracovat s tím, co máme.“ Tento přístup je podle Havlíčka mnohem efektivnější než neustálé hledání rychlých řešení.
Výživa, pohyb a mentální zdraví
Na závěr rozhovoru Havlíček zdůrazňuje, že zdraví není jen o tom, co jíme, ale i o tom, jak se o sebe celkově staráme. „Starat se o tělo a duši je základem dobrého života. Nestačí jen dobře jíst, musíme také pečovat o své duševní zdraví a rovnováhu,“ vysvětluje. Fyzické a duševní zdraví jsou podle něj neoddělitelně propojené a jedno bez druhého nefunguje.
„Nestačí jen pečovat o tělo, je potřeba krmit i hlavu a duši. Fyzické a duševní zdraví se navzájem ovlivňují a jedno bez druhého nefunguje,“ dodává. Péče o tělo a mysl jde ruku v ruce a obě složky je třeba udržovat v rovnováze.
Péče o sebe jako základní potřeba
Na závěr Havlíček připomíná, že péče o sebe není narcismus nebo egoismus, ale základní předpoklad pro zdravý a spokojený život. „Péče o sebe není narcismus nebo egoismus. Je to přirozená potřeba, díky které můžeme být silnější a lepší nejen pro sebe, ale i pro ostatní,“ říká.
Havlíček zdůrazňuje, že pokud chceme být prospěšní druhým, musíme nejprve být v pořádku sami se sebou. „Abychom mohli někomu pomoci, musíme být sami naplněni. To znamená pečovat o tělo, mysl a duši, abychom byli schopni dávat,“ uzavírá rozhovor.
Celý rozhovor můžete sledovat ZDE
Autor: Tomáš Poucha
Foto: magnoli.cz
Zdroje:
Zde jsou některé vhodné zdroje na téma zdravé výživy, biorytmy, duševní zdraví a přirozená strava:
Proč si obout kanady a obléct uniformu ve čtyřiceti? Poslechněte si inspirativní podcast s nekonvenční ženou!
Bolest je jen špička ledovce. Známý fyzioterapeut o tom, jak emoce mění naše svaly a proč prášky a doplňky stravy často nabízejí jen falešnou zkratku.
Jak souvisí výchova v dětství s migrénou ve čtyřiceti? Známý fyzioterapeut vysvětluje, proč je pro uzdravení těla nezbytné najít ztracenou sebeúctu.
Příběhy úspěšných umělců i odkaz Davida Stypky. Martin Červinka otevřeně o tom, co obnáší role mentora a jaké to je, když se talent „utrhne ze řetězu“.
Objevil Farnou, Ztraceného a další hvězdy. Martin Červinka v rozhovoru odkrývá, jak funguje čich na talenty a proč v hudbě intuice stále vítězí nad čísly.
Přinášíme vám speciální vánoční reprízu jednoho z nejhlubších a nejdojemnějších rozhovorů našeho podcastu Magnoli Universe.
Když se hudba stane terapií. Zpěvačka a autorka Klára Vytisková popisuje, proč je česky blíž k lidem – a co jí dává opravdový klid.
Nový Podcast o komunikaci mezi generacemi - starý s mladým mluví o těch svých... A je to výživné... Jak to vidíte vy?
Zpěvačka Klára Vytisková v rozhovoru o desce Vega, mateřství, harmonickém partnerství, zpomalení i o tom, proč už nechce nic skrývat – ani za jazyk, ani za kostým.
Co ji ještě překvapuje na lidech? Dokumentaristka Helena Třeštíková o sledování života, vnoučatech i stínu veřejného prostoru.
Jak poznat, že je příběh hotový? Helena Třeštíková ukazuje, že dokument je hlavně o překvapení, empatii a čase.
Každý z nás někdy radí. A každý z nás někdy hledá radu. Nový podcastu ukazuje, proč je dobrá rada vlastně mnohem hlubší disciplína, než se na první pohled zdá
„Chtěla jsem, aby moje knížka – i když je pohádková – mluvila o smrti s lehkostí. Aby to dítě i dospělý mohli unést", říká její autorka.
Smrt jako setkání, mateřství jako zemité probuzení a děda jako strom. Petra Nesvačilová mluví o tom, co většina radši přechází.
Nová kniha Josefa Formánka vznikla z rozchodu – a proměnila bolest v klid.
„Klid nenajdete na dovolené, ale v sobě,“ říká autor nové knihy Zamilovaný poutník, který přešel Evropu pěšky.
Zpěvačka a vítězka první slovenské Superstar otevřeně o terapii, úzkostech, duševním zdraví, ale i o lásce, hudbě a demokracii.
Vítězka první slovenské Superstar o tom, jak přežila očekávání, ztratila se – a znovu našla samu sebe.
O zdravé budoucnosti, alkoholu, terapii, vztazích i o tom, proč je důležité přiznat chyby.
"Zdraví není samozřejmost – máme ho ve vlastních rukou", říká chirurg Šebek.
