Žaludek není mixér (ani popelnice)

Jak dlouho trávíme to, co sníme? S čím se náš žaludek vypořádá nejrychleji? jaké kombinace jsou "smrtelné"?

Víte, co se děje s vaším obědem poté, co ho slavnostně doprovodíte polknutím? Jestli si myslíte, že váš žaludek je nějaký hypervýkonný mixér, který všechno rozemele stejně rychle, tak vás musím vyvést z omylu. Různá jídla se v něm zdržují různě dlouho, a právě to může ovlivnit, jak se cítíte během dne. Pokud jste si někdy po těžkém obědě potřebovali dát „šlofíka“, možná to nebyla únava, ale váš organismus vyhlásil stav nouze a přeřadil veškerou energii na trávení. Takže se pohodlně usaďte (ale ne moc pohodlně, ať neusnete) a pojďme se podívat, co všechno žaludek musí zvládnout.

Kdo jde první?

Představte si frontu před žaludeční bránou. Nejprve přiběhne voda – ta se neobtěžuje čekat a okamžitě mizí do střev. Ovocné a zeleninové šťávy mají o něco větší trpělivost a zdrží se asi 15–30 minut, stejně tak jako syrové ovoce a zelenina, které si v žaludku pobudou maximálně hodinu. Vařená zelenina si říká: „Já si to tu ještě trochu užiju,“ a zůstává 40–60 minut.

Pak přichází sacharidy – rýže, těstoviny, brambory. Ti jsou takoví neutrální hráči, kteří se nezdržují zbytečně dlouho, ale ani nikam nespěchají. 1–2 hodiny a jsou pryč. Mléčné výrobky jsou na tom podobně, i když mléko samo o sobě je takový šedý případ – někomu projde rychle, někomu naopak způsobí revoluci v žaludku.

A teď maso. To už je jiná liga. Ryby se chovají relativně slušně a pokud nejsou moc tučné, vyklidí pole do hodiny. Drůbež si říká: „Počkejte, já mám taky nárok na svůj čas,“ takže 1,5–2 hodiny. Ale hovězí a vepřové? To už je seriózní zdržení. Hovězí si posedí 3–4 hodiny, vepřové si vyloženě rozloží karimatku na 4–5 hodin. A pokud jste se rozhodli nacpat si břicho něčím smaženým, můžete počítat až se šesti hodinami trávení.

Kombinace, které nedávají smysl (ale stejně je děláme)

Teď přichází na řadu ta méně veselá část: chyby, které děláme.

  • Například, když si po pořádném steaku dáte meloun, pravděpodobně budete brzy vypadat jako nafouknutý balón. Ovoce totiž tráví rychle, ale když mu do cesty postavíte pomalu se zpracovávající bílkoviny, začne v žaludku kvasit. Výsledkem je nadýmání a pocit, že jste snědli tři slony místo jednoho.
  • A co třeba před sportem? Dát si před během guláš se šesti je jistá cesta k tomu, že si svůj osobní rekord rozhodně nepřekonáte (leda v disciplíně „Jak daleko doběhnu před první křečí“). Lehčí jídlo, třeba ovoce nebo sacharidy, dává větší smysl.
  • Naopak večer, kdy se chystáte spíš na seriál a postel, si klidně dopřejte něco pomalejšího – tělo bude energii uvolňovat postupně a nebudete se ráno budit s vlčím hladem. Jen pozor na smažené, protože trávit něco šest hodin, zatímco se snažíte spát, není ideální kombinace.

Chytré stravování bez trávících katastrof

Takže co si z toho odnést?

  1. Pokud máte v plánu být aktivní, necpěte se těžkým jídlem. Ovoce, zelenina a lehké sacharidy jsou před sportem ideální.
  2. Nekombinujte rychlé a pomalé potraviny, pokud nechcete trávicí peklo. Ovoce po mase? Špatný nápad.
  3. Nejezte těžké jídlo těsně před spaním. Hovězí burger v deset večer je sice lákavý, ale vaše trávení si o tom bude myslet své.
  4. Dávejte si pozor na smažené a tučné jídlo. Nejen že trvá dlouho, ale často vás taky pořádně unaví.

A pokud jste se někdy divili, proč po lehkém salátu máte brzy zase hlad, zatímco po knedlu-vepřu-zelu můžete klidně vynechat další dvě jídla… teď už znáte odpověď.

Takže až budete příště stát před lednicí a přemýšlet, co si dáte, zkuste se na to podívat optikou svého žaludku. Možná si tím ušetříte pár nepříjemných hodin trávení – a možná i knoflík u kalhot!


Autor: Tomáš Poucha

Foto: Pexels.com

Zdroje:

 

Články s podobnými tématy