Je každý, kdo má peníze kretén?

Jasně, každý člověk může mít odlišný vztah k penězům a každý prožívá jejich vliv jinak, ale nějaká pravidla celkem platí.

Není úplně pravda, že za peníze si štěstí nekoupíš. Koupíš, ale jen do určité úrovně. Výzkumy zjistily, že peníze mohou zlepšit pocit štěstí až do určité úrovně příjmu. Po dosažení určitého finančního zabezpečení však další zvyšování příjmů nemusí nutně vést k většímu štěstí. 

Vyplývá to ze slavné studie z roku 2018, kterou provedl Daniel Kahneman. Efekt štěstí se zpravidla pomalu snižuje u lidí s vyššími příjmy. Konkrétní hranice se liší podle geografické oblasti a životního stylu, ale obvykle se uvádí, že příjem kolem 75 000 USD ročně je spojen s vrcholem emocionálního blaha. U nás to bude trochu méně, ale není to úplně nízká částka.

Peníze a stres

Lidé, kteří se zaměřují pouze na peníze a majetek, často zažívají vyšší úroveň stresu, úzkosti a deprese. Peníze mohou ovlivnit emocionální stav a pocity spokojenosti. Podle Americké psychologické asociace může být finanční stres jedním z hlavních faktorů ovlivňujících duševní zdraví. Přibližně 72% Američanů uvádí, že finance jsou pro ně hlavním zdrojem stresu.

Sociální vztahy

Někdy může bohatství ovlivnit sociální vztahy. Peníze mohou přinést do vztahů komplikace, zejména pokud jsou vztahy založené pouze na majetku. Avšak finanční stabilita může také zlepšit kvalitu vztahů a rodinného života. Výzkum provedený v USA ukázal, že přibližně 21% rozvodů je spojeno s problémy spojenými s finančními problémy a neshodami.

Motivace a cíle

Peníze mohou být silným motivátorem, ale ne vždy nejúčinnějším. Motivace penězi může vést k nižší vnitřní motivaci a sníženému pocitu naplnění. Studie v této oblasti naznačují, že finanční odměny mohou být efektivním motivátorem, zejména pro úkoly, které vyžadují nižší úroveň kreativity a vyžadují spíše mechanické dovednosti.

Rozhodování 

Finanční možnosti mohou ovlivnit způsob, jakým lidé rozhodují. Může to vést k rozhodnutím, která se více soustředí na finanční stránku věci než na emocionální či morální aspekty. Na Harvardu zjistili, že když lidé mají na rozhodnutí peníze, mohou se častěji rozhodovat racionálněji a pragmaticky, často se soustředí na finanční výhody než na emocionální aspekty rozhodování.

Ale i filantropie a štědrost

Překvapivě mohou lidé s větším bohatstvím být štědřejší a více zapojení do charitativních aktivit. Podle studie Filantropického monitoru mají bohatší lidé tendenci dávat větší částky na charitu. Tato studie ukázala, že lidé s vyššími příjmy mají tendenci dávat více procent svých příjmů na charitativní účely.

Takže asi ano, mohou z vás udělat kretény 

Na Kalifornské univerzitě studují, jak peníze mění vztahy, ale i nás samotné. Většina zjištění poukazuje na to, že peníze v lidech vyvolávají negativní chování. V principu by se dalo říci, že čím více peněz máme, tím více se soustředíme sami na sebe a méně vnímáme lidi kolem sebe.

Vědci například zmanipulovali hru Monopoly. Do laboratoře přišly stovky dvojic cizích lidí a jeden z nich byl náhodně určen jako bohatý hráč. Dostali dvakrát tolik peněz, mohli házet dvěma kostkami místo jedné, dostali více peněz za průchod cílem. Přestože byla hra jasně zmanipulovaná, během několika minut se začaly projevovat změny v chování. Bohatí hráči byli hrubší, hlasitější a dominantnější. Oslavovali svůj úspěch a mluvili o tom, kolik mají peněz.

Na konci hry, při otázce proč vyhráli se bohatí hráči zaměřovali na konkrétní věci, které udělali, například nákup určitých nemovitostí. Přitom jejich úspěch spočíval ve štěstí, tedy v tom jim byla přidělena role privilegovaného hráče.

Paralely mezi hrou Monopoly a skutečným životem jsou poměrně jasné. Neovlivníme, do jaké rodiny se narodíme. Ale přestože si lidé tato privilegia nezasloužili, mají tendenci je přisuzovat věcem, které udělali, a tomu, jak moc si je zaslouží. Bohatství rodičů často koreluje s pocitem oprávněnosti.

Výzkumy také ukazují, že když se cítíme oprávněně, je pravděpodobnější, že uděláte špatnou věc. Je pravděpodobnější, že bohatší lidé poruší etické normy, aby posloužili vlastnímu zájmu, lžou, aby se prosadili, podvádí ve hrách či porušují zákony. Samostatné téma je třeba dodržování pravidel silničního provozu.

Ale dá se s tím i něco dělat

Určitě to není tak, že by bohatí lidé byli všichni zkorumpovaní. Bohatství je však zdroj, který s sebou nese určité psychologické tendence. Pokud bohatství vede k poklesu soucitu, laskavosti a štědrosti, potom je dobré mít se více na pozoru. Rozhodně to není dáno geneticky. Chudší lidé bývají zpočátku štědřejší než bohatší. Když je jim však bylo promítnuto krátké video o chudobě, bohatší lidé se stali stejně štědrými.

Bohatství nás prostě nutí obracet se do sebe. Je třeba na to myslet, psychicky se „otřást“, znovu se spojit s potřebami druhých a vystoupit ze svého izolovaného světa a může být vše v pořádku.

Autor: Tomáš Poucha

Foto zdroj pexels.com