Tomáš Sedláček - Jak se mění ekonomika?

Naše doba je svědkem fascinujícího procesu. Ekonomika, která byla po staletí zaměřena na fyzickou výrobu a zemědělství, se během posledních dvou století proměnila v něco, co by si lidé 18. století nedokázali představit – v nehmotnou entitu. Dnes 70 % hrubého domácího produktu České republiky tvoří činnosti, které nemají fyzickou podstatu: manipulace s informacemi, kreativní myšlení, plánování. To vše vytváří hodnoty, které ale nejsou vážené ani měřitelné tradičními způsoby.

Jak jsme se stali „neviditelnou“ ekonomikou

Představte si dobu, kdy drtivá většina obyvatel pracovala rukama. V roce 1776, kdy Adam Smith psal „Bohatství národů“, bylo 93 % americké populace zaměstnáno v zemědělství. Jejich cílem bylo přežít – vypěstovat dostatek plodin, aby mohli další den pokračovat ve své práci. Byl to cyklus hmotného světa, kde se vše točilo kolem půdy, potu a fyzické námahy.

O dvě století později už zemědělství tvoří zlomek ekonomiky a průmysl – ač významný – představuje pouze 30 % HDP. Zbytek? Znalosti, inovace, software, služby. Naše „ekonomika vzduchu“ se zaměřuje na pohyb nehmotných informací a hodnot. V podstatě pouze vlníme vzduchem, usmíváme se na sebe a tomu říkáme práce. Abychom se trochu hýbali a zapojili tělo, jak je to lidem přirozené: „chodíme tahat těžké železo a dáváme ho tam, kde jsme ho vzali“.  Jak jsme k tomu došli?

Od hmoty k nehmotnému: Historická evoluce

Industrializace 19. století znamenala přesun lidské práce od polí k továrnám. Stroje postupně převzaly fyzicky náročné úkoly a lidé se přesunuli k tomu, co dnes nazýváme duševní prací. S rozvojem technologií však i duševní práce začíná být nahrazována – tentokrát umělou inteligencí. Je tedy na čase položit otázku: Kam se přesune lidská práce příště?

Tělo, duše a duch v ekonomickém kontextu

Abychom pochopili, kam směřujeme, musíme se zamyslet nad třemi základními vrstvami naší existence: tělem, duší a duchem. Tělo je fyzické – to, co bylo dříve jádrem ekonomiky. Duše je nehmotná, avšak objektivně skutečná – zahrnuje věci jako organizace, matematika nebo znalosti. A duch? Ten je subjektivní a neopakovatelný, zahrnuje naše zážitky, intuici a tvořivost.

Zatímco stroje již ovládly oblast těla a umělá inteligence postupně nahrazuje duševní činnosti, oblast ducha zůstává ryze lidskou doménou. Je možné, že právě zde najdeme budoucí ekonomické pole působnosti.

Ekonomická „meditace“: Jak si dnes vyděláváme na živobytí

Podívejme se například na bankovnictví. Co jiného to je než kolektivní meditace? Skupina lidí se sejde, aby diskutovala o úrokových sazbách, investicích a predikcích. Nic fyzického nevzniká, přesto z těchto abstraktních úvah pramení ohromné hodnoty. Stejně tak byrokracie nebo pojišťovnictví – jedná se o nehmotné činnosti, které mají zásadní dopad na naše životy.

Zamysleme se, co bude dál. Jaké nové nehmotné obory vzniknou, aby nahradily ty, které již automatizace přebírá?

Největší luxus historie: Žít bez strachu o přežití

Nikdy v dějinách nebylo lidstvo v takové ekonomické pohodě jako dnes. I ti nejchudší členové společnosti mají zajištěno základní přežití, ať už ve formě sociálního systému, nebo infrastruktury. To nám umožňuje zabývat se věcmi, které byly dříve nemyslitelné – tvořivostí, vzděláním, osobním rozvojem.

Zároveň však právě tento komfort přináší nový druh existenční úzkosti. Pokud už nejde o přežití, co je naším smyslem? Jak naplnit svůj život, když materiální základna přestává být otázkou?

Cesta do „duchovní ekonomiky“

Pokud budeme pokračovat v současném trendu, pravděpodobně vstoupíme do epochy, kterou lze nazvat „duchovní ekonomikou“. Bude založená na činnostech, které stroje nemohou nahradit – tvoření, prožívání, propojení mezi lidmi. Už dnes se objevují náznaky: od umění přes osobní koučink až po sdílené zážitky a smysluplné komunity.

Tento přechod bude náročný. Stejně jako si lidé 19. století nedokázali představit ekonomiku založenou na informacích, je pro nás těžké představit si svět, kde hlavní měnou bude prožitek a intuice. Ale stejně jako předchozí generace, i my se přizpůsobíme – a objevíme nové možnosti, jak být užiteční i šťastní.

Od Adamova ráje k nové budoucnosti

V ekonomické historii se odráží náš věčný boj – být něčím víc, než nám přisuzuje přirozenost. Stejně jako Adam a Eva toužili po poznání, i my hledáme smysl za hranicemi hmotného světa. Na této cestě už jsme ušli kus cesty – od tělesné práce k duševní a nyní snad k duchovní. Budoucnost je nejistá, ale jedno je jisté: lidstvo se nikdy nespokojí s málem.

Metamorfózy ekonomiky jsou jen odrazem našeho věčného hledání. Ať už nás čeká jakákoli změna, zdá se, že její klíč bude v oblasti ducha – tam, kde naše jedinečnost zůstává nenahraditelná.

Jak to vidíte? Jak to máte?

Zdroj a Autor: Myšlenky jsou záznamem setkání Čáry v písku ze dne 2.12.2024, kde byl hostem Tomáš Sedláček, ekonom a filozof.

Shrnutí a učesání provedl Tomáš Poucha

Další myšlenky budou následovat…

Foto: Magnoli, David Seibert