Tento týden v neděli opět startuje program RESET ENERGIE. Přidejte se k nám a nastartujte svůj organismus.

Puntičkáři nebo pohodáři: jak z protikladů udělat silná přátelství

Asi je kolem sebe máte. Typ A plánuje, typ B improvizuje. Spolu však tvoří výjimečné přátelství.
Puntičkáři nebo pohodáři: jak z protikladů udělat silná přátelství

Na každém výletě se to ukáže: někdo má itinerář v excelu a budík na minutu, jiný hledá pas ráno před odjezdem. První typ (říkejme mu „A“) vytáhne skupinu do světa; druhý („B“) z té cesty udělá příběh, který stojí za vyprávění. V posledních měsících tohle nepsané rozdělení znovu zpopularizovala videa na TikToku – s lehkou ironií ukazují tření mezi puntičkáři a „go-with-the-flow“ pohodáři a kladou provokativní otázku: Může tohle přátelství vůbec fungovat? Ano – a ještě jak. Tajemství je v tom, že nejde o válku dvou kmenů, ale o rozdílné dovednosti, které se dají skvěle kombinovat. (Trend kolem „Type A vs. Type B“ a jeho limity hezky shrnuje The Independent – mimochodem i s poznámkou, že věda dává přednost plynulým rysům před škatulkami.  )

Odkud se vzala „áčka“ a „béčka“ (a proč na ně dát pozor)

Dělení na Typ A/B zavedli už v 50. letech dva kardiologové, Meyer Friedman a Ray Rosenman. Tvrdili, že urputnost, soutěživost a pocit neustálého tlaku (tedy „A“) souvisejí s vyšším rizikem onemocnění srdce. Historie ale má háček: pozdější analýzy odhalily, že část výzkumů v téhle oblasti financoval tabákový průmysl – mimo jiné proto, aby odvedl pozornost od vlivu kouření na zdraví. Dnešní odborníci proto mluví o mnohem slabším, nebo žádném spolehlivém vztahu mezi „Typem A“ a srdečním rizikem. 

Současná psychologie proto raději pracuje s „Velkou pětkou“ osobnostních rysů (otevřenost, svědomitost, extraverze, přívětivost, neuroticismus). Jde o škály, nikoli škatulky – každý z nás je mixem různých úrovní těchto dimenzí. Pokud tedy ve vaší partě někdo působí jako neochvějný „A-kapitán“ a jiný jako „B-surfař“, je to spíš rozdíl ve svědomitosti a potřebě kontroly, než dvě odlišné „osobnosti“. 

Zajímavý dovětek: právě svědomitost (tedy „áčková“ vášeň pro pořádek, přípravu a dotahování věcí) mívá v průměru dobré dopady na zdraví a délku života – ne proto, že by z lidí dělala askety, ale protože podporuje návyky, které se dlouhodobě vyplácejí. 

Když se potká Excel s improvizací

Proč spolu A a B kamarádí, i když to často skřípe? Protože přinášejí různé typy jistoty. „A“ poskytuje předvídatelnost: rezervace, záložní plány, lékárničku. „B“ přináší psychologickou pružnost: když prší, nezboří se svět, jen se změní plán a objeví se nový zážitek. Dohromady tak vzniká tým, který se umí rozjet i nezpanikaří, když se něco zvrtne.

Typické třecí plochy?

  • Neviditelná práce: „A“ má pocit, že všechno tahá samo (hledání ubytování, nákup vstupenek).
  • Pocit svázání: „B“ se dusí v režimu minutových itinerářů.
  • Komunikační šumy: „A“ mluví v konkrétních termínech („v 18:30 vyrážíme“), „B“ v náladách („někdy k večeru“).

Dobrá zpráva: většina konfliktů nejsou „charakterové vady“, ale nesladěná očekávání.

Praktická pravidla pro smíšené přátelství (fungují i v práci)

1) Předem si rozdělte roli „pilot“ a „navigátor“.

Pilot (často A) drží rámec – termín, rozpočet, dopravu. Navigátor (často B) má na starost volné bloky: tipy na podniky, výstřelky a „co kdyby“. Minimalizujete tak dvojí práci i pocit, že někdo „jen sedí na zadku“.

2) „Dvě jistoty, zbytek volný“.

Domluvte se, že dvě věci denně jsou fix (např. památka a společná večeře). Všechno ostatní je otevřené. A dostane-li se skupina do skluzu, vypouští se první položka nad rámec dvou jistot – bez debat. Tohle pravidlo uklidní A i dá prostor B.

3) Pre-mortem místo post-mortemu.

Než se něco rozběhne, zeptejte se: „Jak by to mohlo dopadnout špatně?“ Ať A vypíše rizika (zpoždění, vyprodané vstupenky), B navrhne elegantní improvizace (náhradní výlet, jiný klub). Získáte plán i lehkost.

4) Rotace velení.

Každá další akce má jiného kurátora. A-kurátor se zaváže nevyplnit 20 % programu (ano, záměrně), B-kurátor naopak musí zamluvit alespoň jednu věc dopředu. Dlouhodobě to krotí frustraci a učí obě strany dovednosti té druhé.

5) Debrief u kávy (ne u výbuchu).

Po akci si dejte 15 minut: co fungovalo, co příště vynechat. Krátce, bez obviňování. Z malých úprav se časem stane vysoká kultura přátelství.

Krátký sebetest: kde jste dnes – a kde chcete být?

Zaškrtněte si, co s vámi rezonuje víc – A nebo B?

  • Když mi někdo řekne „uvidíme“, (A) ptám se „v kolik?“ / (B) jsem spokojený/á.
  • Při plánování výletu (A) baví mě porovnávat varianty / (B) těší mě překvapení.
  • Když se něco zpozdí, (A) znervózním / (B) beru to jako šanci zkusit něco jiného.

Většina z nás bude „A-B mix“ – a to je dobře. Doplňte si navíc otázku: „Kde bych chtěl/a přibrat svaly?“ Ať už je to kousek svědomitosti (třeba jedna rezervace týdně), nebo naopak drobná dávka spontaneity (neplánovaný oběd u nového bistra).

Dvě vědecké poznámky pro klid v duši

  1. Nejsme fixní typy. V čase se měníme – podle práce, zdraví, vztahů i zkušeností. Proto dává smysl mluvit o škálách (Velká pětka), nikoli o neměnných „A/B lidech“. 
  2. Svědomitost se vyplácí, ale není všechno. Výzkumy dlouhodobě nacházejí souvislost mezi svědomitostí a zdravějšími návyky i delší délkou života. Zároveň platí, že zdraví nestaví jen osobnost – obrovskou roli hraje prostředí, vztahy, smysluplná aktivita. Proto je ideální mix: rámec + radost. 

Tipy na „mikro-zvyky“, které sbližují A i B

  • Týdenní „otevřené okno“: vyhraďte si 2 hodiny bez plánu – ať je A nesáhne do kalendáře a B je opravdu někam vezme.
  • Pravidlo tří zpráv: když se domlouváte ve skupině, tři zprávy stačí (termín, místo, potvrzení). Cokoli navíc patří do sdílené poznámky.
  • Oboustranné „ano, a…“: A místo „ne, to nepůjde“ zkuste „ano, a můžeme to posunout o půl hodiny?“. B místo „klídek“ zkuste „jasně, a když tak máme plán B“.
  • Dvě otázky před kritikou: „Co tím druhý sleduje?“ a „Je to problém teď, nebo jen jiný styl?“ V 80 % situací stačí přerámování.

Závěrem

Přátelství mezi puntičkářem a pohodářem není kompromis z nouze. Je to partnerství dvou odlišných kompetencí. „Áčko“ umí věci rozhýbat a dotáhnout, „béčko“ jim dává barvu a lehkost. Když si nastavíte pár jednoduchých pravidel, přestanou vás ty rozdíly unavovat a začnou vás obohacovat. A to je v životní fázi, kdy času i energie není nazbyt, možná ta nejlepší investice.


Autor: David Seibert, Tomáš Poucha

Foto: Pexels.com

Zdroje

  • https://www.the-independent.com/life-style/type-b-friendship-tiktok-explained-b2824666.html
  • https://dictionary.apa.org/big-five-personality-model
  • https://ajph.aphapublications.org/doi/pdf/10.2105/AJPH.2012.300816
  • https://link.springer.com/article/10.1007/s12160-012-9454-6
  • https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S002239991830864X

 

Články s podobnými tématy

Show more
Sexuální fantazie jsou normální — a věda to dávno ví
Vztahy/Sex

Sexuální fantazie jsou normální — a věda to dávno ví

Podle rozsáhlého výzkumu má sexuální fantazie prakticky každý dospělý člověk — 97 %. Tomu, co jim skutečně škodí, se neříká fantazie. Říká se tomu stud.

Show more
Kolik sexu je „dost"? Co o tom skutečně říkají data
Vztahy/Sex

Kolik sexu je „dost"? Co o tom skutečně říkají data

Nejrozsáhlejší data na světě ukazují jasný vzorec ve frekvenci sexu a spokojenosti — a pak samy autorky studie varují, ať ho nikdo nebere jako předpis pro svůj vztah.

Show more
Spontánní, nebo responzivní touha? Proč čekání na náladu nefunguje
Vztahy/Sex

Spontánní, nebo responzivní touha? Proč čekání na náladu nefunguje

Většina lidí zná jen jeden model chuti na sex — ten, kde touha přijde první, sama od sebe. Existuje ale druhý, stejně normální vzorec, kde touha přichází až během kontaktu.

Show more
Jak mluvit o sexu s partnerem bez trapnosti
Vztahy/Sex

Jak mluvit o sexu s partnerem bez trapnosti

Po letech spolu partneři znají prý jen 60 % z toho, co toho druhého v posteli těší. Zbytek zůstává neřečený — ne z nezájmu, ale ze strachu z trapné věty.

Show more
Jak chronický stres a kortizol utlumují sexuální touhu
Vztahy/Sex

Jak chronický stres a kortizol utlumují sexuální touhu

Kortizol netlumí chuť na sex přímo jako vypínač. Tlumí celou hormonální osu, ze které touha vychází — a dělá to i tehdy, když je vztah v pořádku a nikdo se nehádá.

Show more
Proč se libido po 40 mění — a co z toho je vlastně normální
Vztahy/Sex

Proč se libido po 40 mění — a co z toho je vlastně normální

Pokles chuti na sex po 40 se skoro vždy vysvětluje jedním slovem: hormony. Data ukazují, že jde jen o část pravdy — a často ne o tu hlavní.

Show more
Proč ženy po 50 získávají sebevědomí a muži ho ztrácejí
Vztahy/Sex

Proč ženy po 50 získávají sebevědomí a muži ho ztrácejí

U žen sebevědomí po padesátce často roste, u mužů ve stejné době klesá. Data ukazují, proč se to děje — a jak o tom mluvit s partnerem, aniž by to jeden bral jako obvinění a druhý jako přehlížení.

Show more
Proč ženy po 45 přehodnocují svůj vztah — co říkají data
Vztahy/Sex

Proč ženy po 45 přehodnocují svůj vztah — co říkají data

Rozvodovost po padesátce se od 90. let zdvojnásobila a ženy iniciují dvě třetiny případů. Co ta čísla ve skutečnosti znamenají — a proč otázka "zůstat, nebo jít" nemusí vůbec mířit k rozvodu.

Show more
Proč se „chci pomoct" a „chci být vyslechnutá" míjí — a jedna otázka, která to změní
Vztahy/Sex

Proč se „chci pomoct" a „chci být vyslechnutá" míjí — a jedna otázka, která to změní

Jeden chce být vyslechnutý, druhý nabídne řešení — a oba odejdou zklamaní, přestože jednali v dobré víře. Co je za tímto vzorcem skutečně naučené, ne vrozené, a jedna otázka, která nedorozumění na místě rozpustí.

Show more
Proč muži a ženy prožívají stres jinak — a co s tím ve vztahu
Vztahy/Sex

Proč muži a ženy prožívají stres jinak — a co s tím ve vztahu

On ve stresu zmlkne, ona potřebuje mluvit — a oba si to vyloží jako lhostejnost. Ve skutečnosti jde o dva biologické vzorce zvládání stresu, které má v různé míře každý člověk, bez ohledu na pohlaví.

Show more
Perimenopauza mění mozek, ne jen tělo — co se skutečně děje
Vztahy/Sex

Perimenopauza mění mozek, ne jen tělo — co se skutečně děje

Vypadávající slova a silnější emoce v perimenopauze nejsou selhání povahy ani vztahu. Estrogen má v mozku vlastní práci — v paměti i emoční regulaci — a jeho kolísání má měřitelný, většinou přechodný dopad.

Show more
Vztah po nevěře: rekonstrukce, nebo otevření? Dvě cesty ven z krize
Vztahy/Sex

Vztah po nevěře: rekonstrukce, nebo otevření? Dvě cesty ven z krize

Po nevěře okolí nabízí jen dvě odpovědi — odpustit, nebo se rozejít. Klinický výzkum ukazuje i třetí, legitimní cestu: vědomé přerámování hranic vztahu. Co obě cesty obnášejí a proč musí bezpečí přijít dřív než rozhodnutí.

Show more
Jak mluvit s partnerem o otevření vztahu: průvodce prvním rozhovorem
Vztahy/Sex

Jak mluvit s partnerem o otevření vztahu: průvodce prvním rozhovorem

Neexistuje jedna dokonalá věta, kterou se otevření vztahu „vyřídí". Gottmanův výzkum ukazuje, že o výsledku citlivého rozhovoru rozhodují první tři minuty — a jak zahájit téma, aniž by partner okamžitě přešel do obrany.

Show more
Monogamie jako vědomá volba: proč nejde jen o výchozí nastavení
Vztahy/Sex

Monogamie jako vědomá volba: proč nejde jen o výchozí nastavení

Data z pětadvaceti tisíc lidí ukazují, že spokojenost se neliší podle vztahového modelu, ale podle toho, jak vědomě k němu partneři přistupují. Proč nezpochybněná monogamie a vědomě zvolená monogamie nejsou totéž.

Show more
Otevřený vztah, nebo polyamorie? Rozhoduje emoční blízkost, ne sex
Vztahy/Sex

Otevřený vztah, nebo polyamorie? Rozhoduje emoční blízkost, ne sex

Otevřený vztah a polyamorie se běžně pletou dohromady. Rozdíl ale není v množství sexu navíc — je v tom, kolik citové blízkosti k dalším lidem si vztah dovolí pustit dovnitř.

Show more
Co je polyamorie a ENM: definice, čísla a rozdíl od nevěry
Vztahy/Sex

Co je polyamorie a ENM: definice, čísla a rozdíl od nevěry

Polyamorie, otevřený vztah, swinging — pojmy, které zaplavily podcasty a seriály. Co přesně znamená zkratka ENM, kolik lidí to podle dat skutečně žije, a proč to není totéž co nevěra.

Show more
Páry se skvělým sexem po 20 letech dělají tři věci jinak
Vztahy/Sex

Páry se skvělým sexem po 20 letech dělají tři věci jinak

Výzkum párů, které popsaly svůj nejlepší sexuální zážitek po letech vztahu, ukázal opakující se vzorec — nešlo o techniku ani novost. Tři návyky, které se dají rozeznat a částečně převzít.

Show more
Práce, děti a únava zabíjejí sex. Tady je, co s tím reálně jde dělat
Vztahy/Sex

Práce, děti a únava zabíjejí sex. Tady je, co s tím reálně jde dělat

Nedostatek sexu u vytížených rodičů obvykle nezpůsobuje ochladlá láska, ale chronické přetížení. Model akcelerátorů a inhibitorů touhy vysvětluje, proč nefunguje rada „naplánujte si víc sexu" — a co funguje místo ní.

Show more
Proč dotyk ve vztahu mizí jako první — a jak ho nenápadně vrátit
Vztahy/Sex

Proč dotyk ve vztahu mizí jako první — a jak ho nenápadně vrátit

Dotyk bez účelu mizí ze vztahu jako první — dřív než konflikt, dřív než sex. Výzkum ukazuje, co dělá objetí s tepovou frekvencí a nervovým systémem, a jak ho vrátit, aniž by to znělo jako narážka.

Show more
Proč touha v dlouhodobém vztahu klesá: co říká neurověda
Vztahy/Sex

Proč touha v dlouhodobém vztahu klesá: co říká neurověda

Mozek zamilovaného člověka běží na stejném dopaminovém okruhu jako závislost — a po letech ho jistota a předvídatelnost přirozeně tlumí. Data ale ukazují, že pokles touhy není u všech párů nevyhnutelný.