Naše tělo přirozeně tíhne ke sladké chuti – není to jen náhoda, ale evoluční záležitost. Sladké potraviny nám poskytují rychlou energii, a to bylo pro naše předky v časech, kdy nebyla vždy dostatek potravy, zásadní. Cukr byl snadno dostupným zdrojem energie, který zvyšoval šanci na přežití. Někteří vědci dokonce tvrdí, že máme k preferenci sladké chuti genetickou predispozici.
Není to ale jen fyziologie. Sladké potraviny nám často navozují pocit radosti a pohody. Když jíme něco sladkého, naše tělo uvolňuje endorfiny – hormony štěstí – a my se cítíme odměněni. Proto si často spojujeme sladkosti s příjemnými okamžiky. Přidejme k tomu kulturní vlivy, kde sladkosti hrají hlavní roli na oslavách, svátcích a při společenských událostech. Není divu, že máme se sladkými pokrmy tak silné emocionální pouto.
A ještě je tu další aspekt – marketing. Potravinářský průmysl ví, jak nám sladké produkty představit, a jsme jim tak vystaveni všude kolem nás. To nás vede k tomu, že po sladkostech saháme častěji, než bychom možná sami chtěli.
Jak se vyrábí rafinovaný cukr?
Rafinovaný cukr, ten klasický bílý, který všichni známe, se vyrábí z cukrové třtiny nebo cukrové řepy. V tomto procesu se šťáva z těchto rostlin extrahuje, čistí a pak ohřívá, až se cukr krystalizuje. Výsledkem je téměř čistá sacharóza – chemický název pro stolní cukr. Při výrobě se odstraní všechny nečistoty a zůstane jen to, co dodává typickou sladkou chuť, kterou tolik milujeme.
Proč máme cukr rádi?
Přiznejme si to, cukr je radost. I když o něm víme, že není zrovna nejzdravější, přináší nám něco, co mnozí hledáme – rychlou energii. Pro sportovce nebo lidi při fyzické aktivitě může být cukr skvělým pomocníkem, když potřebují rychle doplnit energii. A také zlepšuje chuť mnoha jídel a nápojů, což dělá i obyčejné pokrmy lahodnějšími.
Cukr má také historicky významnou roli. Pomáhal při konzervaci potravin – kompoty a marmelády by bez něj nevydržely. V některých případech může být dokonce životně důležitý, například při léčbě hypoglykémie, tedy příliš nízké hladiny cukru v krvi.
Ale to je asi tak vše, co můžeme označit za pozitivní. A proč? Protože jeho nadměrná konzumace s sebou nese spoustu problémů.
Co je na cukru problematického?
Cukr obsahuje tzv. prázdné kalorie. To znamená, že přináší spoustu energie, ale téměř žádné živiny, jako jsou vitamíny, minerály nebo vláknina. Přidává tedy do naší stravy pouze kalorie, které nám výživově nic nedávají. Když to přeženeme s cukrem, tělo z toho nic zásadního nemá – jen zbytečná kila navíc a zvýšené riziko onemocnění.
Právě nadměrná konzumace rafinovaného cukru může být spojena s různými zdravotními problémy. Mluvíme tu o riziku vzniku cukrovky 2. typu, srdečních chorob, ale i o neblahém vlivu na naše zuby – zubní kaz je přímým důsledkem přemíry sladkostí. K tomu připočtěme fakt, že cukr způsobuje kolísání hladiny cukru v krvi. To znamená, že po konzumaci sladkého cítíme náhlý nával energie, který ale rychle opadne a zanechá nás unavené a podrážděné.
Dalším problémem je potenciální závislost. Cukr v nás může vyvolat touhu po dalších sladkostech, až se dostaneme do bodu, kdy si bez něj den ani neumíme představit.
Proč se cukr stále tolik používá?
I když víme o všech jeho rizicích, cukr je stále běžnou součástí naší stravy. Je levný, snadno dostupný a jeho produkce má velký ekonomický dopad. Potravinářský průmysl na cukru do značné míry stojí, což z něj dělá důležitou složku mnoha výrobků.
A pro nás je to snadná radost. Cukr je často součástí každodenních malých požitků, na kterých si rádi "ujíždíme". Zároveň mnoho lidí buď nemá dostatek informací o jeho skutečném vlivu, nebo si raději zavírá oči před tím, co nadměrná konzumace způsobuje.
Jak rafinovaný cukr nahradit?
Naštěstí existuje několik alternativ, které mohou být k našemu tělu šetrnější:
Nahrazování rafinovaného cukru zdravějšími alternativami je skvělým krokem k lepšímu zdraví. Přesto, i přírodní sladidla by měla být konzumována s rozumem. Sladké není problém samo o sobě, problémem je nadměrná konzumace – a to platí pro jakoukoli formu sladidla.
Autor: Magda Vaňková
Foto zdroj: Pexels.com
Zdroj:
Venku je pořád zima, stromy holé a rána studená. A přesto se ozve zpěv. V tu chvíli se nabízí otázka, nezačíná už jaro? Odpověď není ani jednoduché ano, ani definitivní ne. Je to něco mezi.
Dnes racionalizujeme všechno – výkon, únavu, bolest i smysl – a tělo se stává posledním místem, kde se pravda ještě nedá obejít. Ono, prostě, nese důsledky.
Odpočinek jsme povýšili na disciplínu. Naučili jsme se vypínat telefony, sledovat dech a zapisovat spánek do aplikace. Jenže i přesto býváme unavení víc než kdy dřív. A ono nic
Sex není jen o potěšení. Je to fascinující směs biologie, psychologie, kultury a historie. Připravte se na fakta, která vás možná překvapí, rozesmějí i inspirují.
Na první pohled jednoduchá otázka. Ale odpověď vás možná překvapí.
Tělo nepočká na večerní cvičení. Posilte se přímo u pracovního stolu – diskrétně, bez převlékání a efektivně.
Nejde jen o to, kolik toho naspíte. Mnohem důležitější může být, kdy spíte. A jak pravidelně to děláte.
Lenost v sobě nese stigma slabosti a zbytečnosti. Ale co když je to ve skutečnosti signál těla a duše, že je čas zpomalit, přehodnotit, nebo se k sobě začít chovat jinak?
Budíte se rozlámaní, i když jste spali osm hodin? Možná není problém ve věku, ale v poloze, ve které noc co noc trávíte třetinu života.
Mozek funguje na rytmech jako rádio. Nová metoda využívající zvukové frekvence slibuje během čtvrthodiny uklidnit přetíženou mysl – a má za sebou seriózní vědu.
Podzim se hlásí o slovo, ale slunce to ještě nevzdává. Je bezpečné se opalovat i v září? Ano – pokud víte, jak na to. Babí léto může být nejen krásné, ale i zdraví prospěšné.
Zatínáte zuby? Tuhne vám krk? Bolí vás břicho bez zjevné příčiny? Možná na vás nemluví šéf, ale váš vlastní stres. Naučte se číst jeho jemné signály dřív, než z nich bude hlasitý křik.
Módní výzvy slibují zdraví, energii i životní restart. Jenže někdy nám přinesou spíš frustraci než užitek.
Jak je možné, že někteří lidé v osmdesáti letech zvládají paměťové úkoly stejně dobře jako čtyřicátníci? Vědci odhalují překvapivé tajemství.
O tom, že klimatizace je v parných dnech skvělá nikdo nepochybuje, ale jak je to s tím, že může být i zdrojem únavy, kašle či infekcí? Co na to mikrobiologové?
Slovo „ultra-zpracované“ dnes zní skoro jako diagnóza. Ale je to opravdu tak jednoduché, jak se říká? Možná se pod tou etiketou skrývá víc, než čekáte.
Zapomeňme na magických 10 000. Studie ukazují, že 7 000 kroků denně přináší téměř stejné zdravotní přínosy – a ještě nám zbyde energie na radosti života.
Čich je náš tichý společník – pomáhá nám přežít, vzpomínat i milovat. Naučte se, jak funguje, proč je klíčový a jak si jej udržet svěží i ve zralejším věku.
Nová studie ukazuje, že i lidé s genetickou mutací mohou zdravým životním stylem snížit riziko Alzheimerovy choroby až o 60 %.
Paní Panika, speciální díl s Radkinem Honzákem - bonusový, 11. díl našeho oblíbeného seriálu.
