Pojďte být dneska za kretény?

V bulváru se objevuje figurka, která se jmenuje Carla Bellucci - Britka, která v podstatě není vůbec ničím zajímavá, až na to, že se o ní píše jako o nejvíc nenáviděné ženě Británie.

Nechme stranou, koho a proč ta dáma vlastně zajímá, spíš se pojďme podívat na to, jak se asi může Carla cítit. Jaký to je pocit, když světu vzkazuje, že jsou ubozí, tlustí, škaredí, chudí a berou moc ohledy na své děti a okolí, když ona je vznešená, krásná bohatá a vědomě bezohledná. No, ono to možná z toho čistě sobeckého pohledu nemusí být vůbec špatné!

Co kdybychom si na to zahráli sami? Nemusíme to psát do Blesku, ani na sociální sítě, ale pojďme snít o tom, jak můžeme být krásně zlí a hnusní. Proč nebýt škodolibí? Přinášíme pár inspiračních témat a okruhů

• Jakou část těla máme lepší, než okolí? Klidně maličkost - něco se najde! Ať už za to můžeme nebo nemůžeme - vysportovanou část nebo se nám prostě tak narodila.
• Co by se mohlo okolí hodně dotknout - bez ohledu na to, jestli to máte lepší - nejde o skutečnost nebo (nedejbože) pravdu, jde o povyšování se. Málo peněz, sexu, přiblblé děti? To někdo opravdu má? Ubožáci! To se mě netýká!
• S čím se lidé často potýkají? Nemají peníze? Zestárli? Ztloustli? Vysmějte se jim! Na sebe se nekoukejte!
• Co Vám na sobě vadí? Zahrajte si na to, že je to dobře a že by ostatní měli prosit, aby to měli – věk, málo husté vlasy, kulatější boky? Co by za to jiní dali!
• Za co vůbec nemůžete? Ať už je to špatné nebo dobré - dejte si za to zásluhu, nebo se z toho očistěte. Je nízký kurz Eura? Je venku chladno? Brzy tma? Kolegyně v práci má novou kabelku? Čeština je hodně těžký jazyk?
• Co se Vám nepovedlo? Hoďte vinu na svět, zkuste se z toho vyvléct, vymluvit a hodit to na někoho nebo něco jiného.
• Rozhodně vás napadne ještě celá řada dalších škodolibých radostí a výkřiků – zkuste se vymezit vůči něčemu evidentnímu, nejasnému nebo třeba krásnému. Prostě jen tak.

Co z toho?

Nedávno jsme psali o tom, jak je psychicky zdravé denní snění (zde). Můžeme snít o menším břichu, lepších prezentačních schopnostech, krásném domě v Provence, nebo o tom, že nemáme vůbec žádné skrupule. Je to zdravé a nikomu to (v podstatě) neškodí.

Je tady ještě jedna zajímavá věc pro uvědomění – intersekcionalita, nebo možná průřezovost – poměrně nový pojem, který nás může upozornit na naše privilegia. Pokud umíme přemýšlet o své identitě a kriticky uvažovat o sobě a svém okolí, uvědomovat si privilegia pramenící z něčeho, na čem nemáme vůbec žádnou zásluhu (fyzický vzhled, tělesná velikost, věk, ale i národnost, neexistence válečného konfliktu a podobně) – výrazně si zlepšujeme svou schopnost empatie, ale i spokojenosti v životě. A ještě si u toho můžeme poblbnout.

Autor: Tomáš Poucha

Foto zdroj pexels.com