Můžete si “omladit” mozek?

Neurony mohou v průběhu času degradovat v důsledku různých faktorů. Jedním z hlavních faktorů, které mohou vést k degradaci mozkových buněk, je stárnutí. S přibývajícím věkem se naše mozkové buňky přirozeně začínají rozpadat a odumírat, což může vést k poklesu kognitivních funkcí a zvýšení rizika neurologických poruch, jako je demence.

Mezi další faktory, které mohou přispívat k degradaci mozkových buněk, patří chronické záněty, oxidační stres a vystavení se toxinům nebo škodlivým látkám. Chronický zánět a oxidační stres mohou způsobit poškození mozkových buněk, což vede k jejich degradaci a smrti.

Můžeme se „stárnutí“ bránit

Abyste pomohli chránit své mozkové buňky a zabránili jejich degradaci, měli byste se snažit:

1. Zůstat fyzicky aktivní: Cvičení má prokazatelně pozitivní vliv na zdraví mozku, včetně růstu nových mozkových buněk.
2. Zdravá strava: Strava bohatá na ovoce, zeleninu a další živiny může pomoci chránit mozkové buňky a zabránit jejich degradaci.
3. Dostatek spánku: Dostatek spánku je pro zdraví mozku důležitý, protože umožňuje mozku opravovat a regenerovat mozkové buňky.
4. Snížení stresu: Chronický stres může přispívat k degradaci mozkových buněk, proto je důležité najít způsoby, jak stres účinně zvládat.
5. Vyhýbání se toxinům a škodlivým látkám: Vyhýbání se působení toxinů a škodlivých látek může pomoci chránit mozkové buňky a zabránit jejich degradaci.

Můžeme ale mozek i „posilovat“

Proti úbytku neuronů však můžeme bojovat nejen minimalizací škodlivých faktorů, ale také díky neurogenezi a neuroplasticitě. Neurogeneze je proces, při kterém v mozku vznikají nové neurony, ale navíc existuje i další proces zvaný neuroplasticita, který označuje schopnost mozku přizpůsobovat se a měnit se v reakci na nové zkušenosti a učení. Tyto procesy spolu souvisejí, protože neurogeneze může přispívat k neuroplasticitě tím, že zvyšuje počet neuronů dostupných pro spojení a umožňuje vznik nových spojení mezi neurony. V nedávné době došlo k novým objevům, že to jsou právě meditace a půst, co může přispívat k neurogenezi a neuroplasticitě.

Studie z Harvard Medical School, využívala funkční magnetickou rezonanci (fMRI) ke zkoumání mozkové aktivity zkušených meditátorů při praktikování typu meditace zvaného "soustředěná pozornost". Výsledky ukázaly, že tento typ meditace byl spojen se zvýšenou aktivitou v oblastech mozku, které se podílejí na pozornosti a zpracování smyslů. V následné studii se ještě ukázalo, že pravidelná meditace je spojena se zvýšenou tloušťkou prefrontální kůry, což je oblast mozku zapojená do rozhodování a výkonných funkcí. Tato zjištění naznačují, že meditace může mít pozitivní účinky na funkci a strukturu mozku.

Existují také indikace, že půst neboli dočasné přerušení konzumace stravy a příjmu jakékoliv výživy po delší dobu může mít také příznivé účinky na neuroplasticitu. Bylo prokázáno, že půst stimuluje autofagii, proces, při kterém buňky degradují a recyklují své vlastní složky, včetně poškozených nebo nepotřebných proteinů a organel. Tyto samoléčebné procesy stimulují růst nových neuronů - neurogenezi - v určitých oblastech mozku.

Je důležité poznamenat, že probíhají další výzkumy, jejichž cílem je plně pochopit mechanismy, kterými mohou tyto postupy ovlivňovat neuroplasticitu, a určit konkrétnější cesty, jak plně využít potenciálů těchto nadějných postupů.

Autor: David Seibert

Foto zdroj pexels.com