Blue Monday: Největší vědecký nesmysl, který nám zvedá náladu
Je to vědecký nesmysl, ale přesto funguje. Ne jako diagnóza, ale jako zrcadlo lidské duše v lednu.
Ten zvláštní okamžik, kdy se tělem rozběhne vlna
Někdy stačí jen pár tónů známé melodie, věta vyřčená s přesností, která zasáhne do živého, nebo ticho mezi dvěma lidmi, které je plné významu. Tělo ztuhne, dech se na chvíli zastaví, po pažích přeběhne mráz.
Tohle není žádná spirituální záhada nebo přecitlivělost. Věda tomu říká frisson – francouzsky „záchvěv“ nebo „mrazení“. Jde o krátkodobou, intenzivní fyziologickou reakci těla na silný emocionální nebo smyslový podnět. A přestože tento jev trvá jen pár vteřin, jeho význam může být zásadní.
Frisson není jen zajímavost ze světa neurovědy. Je to tichý, ale výmluvný důkaz, že jsme schopni cítit, vnímat a žít naplno.
Co přesně se při frissonu děje v těle?
Frisson se projevuje různě – nejčastěji husí kůží, náhlým chvěním, pocitem „tlaku na hrudi“ nebo emoční vlnou, která člověka doslova „rozebere“. Fyziologicky jde o uvolnění dopaminu v mozku, často v kombinaci s aktivací autonomního nervového systému, konkrétně tzv. sympatiku, který reaguje na silné podněty.
Spouštěčem bývá:
Podstatné je, že reakce přichází nečekaně. Není vyvolaná rozumem, ale tělem. Mozek reaguje na moment překvapení, krásy nebo emocionálního nárazu – a tělo to okamžitě potvrzuje.
Kdo frisson prožívá – a co to vypovídá?
Ne každý tento jev zná. Podle výzkumů jej pravidelně zažívá přibližně 55–70 % lidí. A ti, kdo ho prožívají častěji, mívají určité společné rysy:
Psychologové proto považují frisson za signál hlubší emocionální inteligence. Je to schopnost být dojat, být přítomen, rezonovat s tím, co nás přesahuje. A v době, kdy je empatie stále cennější, může být právě frisson jedním z ukazatelů emocionální zralosti.
Nejde jen o „krásu“ – frisson reaguje na pravdu
Frisson není rezervovaný jen pro umění nebo přírodní krásy. Často vzniká jako reakce na silnou lidskou pravdu – třeba když někdo vysloví něco, co jsme sami cítili, ale neuměli pojmenovat. Může to být projev odvahy, nečekané gesto laskavosti, nebo okamžik naprosté autenticity.
Jde tedy o hlubší propojení – mezi vnějším světem a naším nitrem. Ať už jde o tón hudby nebo ticho mezi dvěma lidmi, frisson je signál: „Tohle je skutečné. Tohle se tě dotýká.“
Dá se frisson vyvolat?
Ne zcela vědomě – ale můžeme mu vytvořit podmínky. Zásadní roli hraje zpřítomnění – tedy schopnost být plně v daném okamžiku a vnímat, co se právě děje.
Co pomáhá:
A především – dovolit si cítit. V kultuře, která často klade důraz na kontrolu a racionalitu, je frisson připomínkou, že ne vše lze rozumem pochopit. Někdy je lepší to prostě jen – prožít.
Proč na frissonu záleží (víc, než se zdá)
Není to jen zajímavý efekt. Pravidelné prožívání frissonu má přímý dopad na kvalitu života:
V období života, kdy se mnozí začínají ptát „co má opravdu smysl“, může být právě frisson tichým ukazatelem cesty. Vede nás tam, kde něco skutečně cítíme. Kde jsme spojení se světem – a se sebou samými.
Frisson není slabost. Je to síla.
Nezáleží na věku, pohlaví ani kulturním zázemí. Frisson je univerzální lidský prožitek, který spojuje tělo, emoce a mysl. A čím více jsme otevření jeho přítomnosti, tím bohatší a pravdivější život můžeme vést.
Tak až vás příště bez varování zamrazí při pohledu na západ slunce, nebo vás zasáhne věta v knize tak silně, že si ji budete muset přečíst znovu – neodmítejte to. Neříkejte, že „už jsme na to moc dospělí“ nebo že „je to jen sentiment“. Možná právě v těchto chvílích jsme nejvíc naživu.
Autor: David Seibert a Tomáš Poucha
Foto: pexels.com
Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6625135/
https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpsyg.2016.00490/full
https://www.scientificamerican.com/article/why-do-songs-give-you-chills/
https://www.bbc.com/future/article/20150706-the-strange-effect-music-has-on-the-brain
https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/0305735614564918
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5937082/