Někdy duše volá o pomoc tiše. Jindy řve a zastaví nás uprostřed dne jako panická ataka v tramvaji. A jindy je jen unavená, prázdná a bez jiskry. Duševní problémy nejsou výsadou žádného věku. Každé období má svou citlivost, svá slabá místa, svá rizika. Dětství, dospívání, dospělost i stáří – v každém z těchto období duše mluví jiným jazykem. A občas volá o pomoc.
Dětství: citlivost bez slov
Dítě nemusí říct „jsem úzkostné“. Ale může přestat jíst, začít se pomočovat nebo se zcela uzavřít. Psychické potíže v dětství se často schovávají za tělesné symptomy nebo problémové chování. Výzkumy Harvardovy univerzity potvrzují, že opakovaný stres v raném věku – tzv. toxický stres – mění doslova strukturu mozku. Nejčastěji se objevují poruchy pozornosti, úzkostné stavy, poruchy chování nebo poruchy autistického spektra. Podle UNICEF se celosvětově téměř 14 % dětí a dospívajících potýká s duševními problémy.
Roli hraje nejen genetika, ale i rodinné prostředí. Děti z domovů, kde chybí bezpečí a předvídatelnost, jsou výrazně ohroženější. A co je podceňováno? Dlouhodobá osamělost. Není potřeba trauma – stačí, když si dítě dlouhodobě připadá, že ho nikdo neposlouchá.
Dospívání: emoční exploze
Puberta přináší obrovský nápor na tělo i duši. Mozek se dramaticky mění, zejména oblasti zodpovědné za sebeovládání a plánování dospívají pomalu, zatímco emoční reakce jsou silné a rychlé. Není divu, že právě v tomto období přichází první výrazné úzkosti, deprese, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování – a také panické ataky.
Panická ataka je jako náhlá bouře: bez varování, bez logiky. Srdce buší, ruce se třesou, dech nejde popadnout. Pocit, že člověk omdlí, zešílí nebo umírá. První ataka často končí na pohotovosti. A právě dospívající jsou na ně obzvlášť citliví. Podle amerického Národního institutu duševního zdraví se panická porucha nejčastěji rozvíjí mezi 15. a 25. rokem.
Tlak na výkon, na vzhled, na jedinečnost – plus nestálé přátelské vztahy a digitální svět bez odpočinku. To všechno je pro psychiku obrovská zátěž. A přitom právě v tomto věku často chybí stabilní dospělá osoba, která by uměla naslouchat bez hodnocení.
Dospělost: ticho mezi deadline a školkou
Mezi 30. a 50. rokem se duševní problémy schovávají pod pokličkou. Lidé se učí „fungovat“. Zvenčí vypadá vše v pořádku, ale uvnitř často bublá chronická únava, vyčerpání, neklid. Duševní poruchy v dospělosti nejčastěji zahrnují úzkostné poruchy, depresivní stavy, poruchy spánku, vyhoření nebo závislosti – často nenápadné, jako třeba únik do práce, do obrazovky nebo do alkoholu „na večer“.
Právě v tomto období se často objevují panické ataky – i u lidí, kteří „nikdy nic neměli“. Typický scénář: náročné období v práci, nedostatek spánku, tlak z více stran. A najednou nával hrůzy v kanceláři, v autě, v supermarketu. Strach, že se to bude opakovat, je sám o sobě další stresor – vede k vyhýbavému chování a někdy k omezení svobody pohybu.
Podle WHO se právě úzkostné poruchy a deprese stávají nejčastější příčinou pracovní neschopnosti v produktivním věku. A přitom by mnohdy stačilo začít o věcech mluvit dřív, než se duše zhroutí.
Střední věk: bilance a bezradnost
Mezi čtyřicátým a šedesátým rokem života dochází k tiché, ale zásadní změně. Vnější chaos se sice někdy zklidní, ale objeví se vnitřní prázdnota. Děti odcházejí, kariéra je vybudovaná, vztahy se mění – a s tím přichází otázky, které dlouho neměly prostor: Co vlastně chci? Co mi dává smysl? A co když už nic nového nezažiju?
Objevují se existenciální úzkosti, melancholie, někdy deprese. U žen navíc probíhá hormonální přestavba – perimenopauza přináší výkyvy nálad, úzkost, podrážděnost, poruchy spánku. A přesto se o psychice žen ve středním věku mluví velmi málo. Přitom právě teď potřebují nový typ opory: nikoli praktickou pomoc, ale prostor k sebevyjádření. Mnoho žen v tomto věku začíná chodit na terapii poprvé – ne proto, že by se zhroutily, ale protože se konečně chtějí setkat samy se sebou.
Stáří: ticho, které bolí
Stáří není automaticky psychicky bolavé, ale často bývá osamělé. Role mizí, tělo slábne, sociální kontakty řídnou. A duše začíná bilancovat. Pokud je bilance bolestná, nastupuje smutek, který může přejít v depresi – ale ta je často nediagnostikovaná, protože se mylně pokládá za „součást stáří“.
Mnoho seniorů trpí tichými úzkostmi – z bolesti, z nemocnice, ze smrti. A často nemají komu to říct. Podle Harvard Health je osamělost ve stáří spojena s vyšším rizikem úmrtí než kouření. A přesto je přehlížena. Přitom právě v tomto období mohou lidé zažít i překvapivý klid a smíření, pokud mají kolem sebe vztahy, které nerezaví. I stáří totiž může být duševně zralé, moudré a hluboké – ale jen tehdy, když není vyloučeno z rozhovoru.
Psychika se v průběhu života nemění proto, že bychom byli slabší nebo nemocnější. Mění se proto, že život má různé fáze. A v každé z nich potřebujeme jiný druh porozumění.
Detailně se tomuto tématu věnuje třeba nový podcast Paní Panika: ZDE
Zdroje:
Autor: Tomáš Poucha
Foto zdroj: Pexels.com
Pravidelný sex prospívá tělu, vztahu i duši. A někdy je dobré se k němu i trochu přemluvit. Proč je „domácí milování“ lepší než vitamíny a jak ho dostat zpět do dlouhodobého vztahu
První kroky na cestě bez paniky aneb Koupím si sukni Pokračování osobního podcastu Kláry Mandausové.
Zatímco si stárnutí spojujeme s úpadkem, věda ukazuje opak. Ve spoustě ohledů jsme na tom s přibývajícím věkem lépe než kdy dřív.
Jaro není jen o květinách a ptačím zpěvu. Je to ideální čas na malý zdravotní restart – tělo i mysl vám za to poděkují.
Vaše střeva si zaslouží stejnou péči jako vaše pleť. Obohaťte svůj jídelníček fermentovanými potravinami a dopřejte si život plný energie a pohody!
Silné břicho se nebuduje bolestí a výdrží. Tajemství úspěchu leží v minutě plné pozornosti
Nová rozsáhlá studie z Harvardu potvrzuje: co jíme ve středním věku, rozhoduje o tom, jak budeme zdraví po sedmdesátce. A není to jen o dietě.
Finsko už poosmé nejšťastnější zemí světa. My jsme na 20. místě, což je mírný pokles oproti loňskému roku. Co ovlivňuje naši spokojenost a co můžeme udělat pro šťastnější život?
Přemýšleli jste o tom? Přestože si vybíráme pečlivě motiv i studio, jen málokdo řeší, co se děje s inkoustem, když se vpije do kůže? A co na to říká naše tělo?
Jak dlouho trávíme to, co sníme? S čím se náš žaludek vypořádá nejrychleji? jaké kombinace jsou "smrtelné"?
Ano, jaro je tu – sice o měsíc dříve –, ale co to s námi vlastně dělá a co bychom s tím (i sami se sebou) měli dělat my? Tyhle tipy se hodí!
Chvíli se říká, že trocha alkoholu prospívá zdraví, jindy zase, že je škodlivý i v malém množství. Kde je pravda?
Někdy si člověk všimne, že jeho nehty nejsou tak úplně v kondici. Trochu se třepí, mají jinou barvu než obvykle, možná se na nich objeví drobné skvrnky. Co když nám tělo tímhle způsobem něco vzkazuje?
Ztrácíte s příchodem zimy energii? Mění se vám nálada, jste unavenější a nic vás nebaví? Může to být běžný zimní splín, ale sezónní afektivní porucha.
Osvoboďte se od alkoholu bez boje s vůlí a omezujících nálepek. Klíčem je změna perspektivy, která vám otevře dveře k zdravějšímu a šťastnějšímu životu.
Střední věk není krize, ale příležitost k upgradu. Naše tělo a mysl mění pravidla hry, a my máme šanci objevit, co doopravdy funguje – a co už ne.
Myslíte si, že tuk mizí potem, přemění se na svaly, nebo dokonce „shoří“ na energii? Omyl! Pravda o tom, jak tělo skutečně odbourává tuk, vás překvapí.
Vánoce jsou o klidu, společných chvílích a smysluplných okamžicích. Letos zkuste ubrat plyn a užít si je bez stresu a přehnaných nároků.
Objevte způsoby, jak si užívat jídlo, cítit se skvěle a zlepšit své zdraví – bez vážení porcí a stresu.
Odpočinek není prázdnota ani lenost, ale klíčová součást života. Jak ale odpočívat tak, aby to opravdu fungovalo? Pojďte najít svou cestu k regeneraci!
