Jak vlastně vypadá duševně zdravý člověk?

Na první pohled jednoduchá otázka. Ale odpověď vás možná překvapí.
Jak vlastně vypadá duševně zdravý člověk?

Řekli byste si, že to bude jasné. Duševně zdravý člověk? To je přece ten, kdo není na antidepresivech, nepropadá panice, nemá deprese, zvládá práci, vztahy, povinnosti a ještě si stíhá užít víkend. Možná občas chodí na jógu, umí naslouchat a směje se na fotkách. Hotovo.

 

Ale tak jednoduché to není. Ve skutečnosti nás většina má o duševním zdraví docela zkreslené představy – a to hlavně kvůli tomu, jak se o něm desítky let mluvilo a psalo. Celý svět ho totiž dlouho chápal překvapivě zúženě.


Mýtus „mentálního zdraví“: když „zdraví“ znamená „nic ti není“

Slovo mentální zdraví se používá pořád. Máme dny duševního zdraví, programy ve firmách, školy ho zmiňují v osnovách. Jenže zamysleli jste se někdy nad tím, co to vlastně znamená?

V tradičním medicínském modelu – který ovládl i psychologii a psychiatrii – bylo duševní zdraví definováno jako nepřítomnost nemoci. Nemáte úzkostnou poruchu, nemáte depresi, nejste závislí? Výborně. V diagnostickém manuálu DSM to znamená, že prostě „nemáte diagnózu“. Takový čistý štítek, jenže… nic víc.

Tahle definice byla už v 70. letech zpochybněna. Ukázalo se, že chybí základní věc: pozitivní vymezení zdraví. Když se mluví jen o tom, co zdraví není, nikdy se vlastně nedozvíme, co to je.

Navíc se mluvilo o mentálním zdraví, tedy o zdraví myšlení. Jenže my nejsme jen hlava – jsme také emoce, tělo, chování, vztahy, biologie. A právě proto je vhodnější mluvit o psychologickém zdraví, které zahrnuje celou tuhle komplexní, lidskou mozaiku. A dovoluje nám skutečně zkoumat, jak vlastně vypadá člověk, který je na „pozitivní straně spektra“.


Od „osvobození“ ke „sebeaktualizaci“: Maslowova cesta vzhůru

Na přelomu 50. a 60. let se psychologie začala pomalu vzpírat dvěma dominantním proudům: Freudově psychoanalýze (kde jsme otroky svých pudů) a behaviorismu (kde jsme reakční stroje). Začala se formovat tzv. Třetí síla – humanistická psychologie.

Jednou z jejích klíčových postav byl Abraham Maslow. Už v roce 1954 prohlašoval, že lidé by měli od života očekávat víc než jen „svobodu od paralyzující úzkosti“. A taky víc než jen přežívání bez bolesti.

Maslow věřil, že každý člověk má vrozenou vnitřní přirozenost – ale zároveň svobodu volby, a tedy odpovědnost za to, kým se stane. Skutečný člověk je podle něj svým vlastním tvůrcem.

Tím se lišil od Freuda i Skinnera. Zdravý vývoj osobnosti je podle Maslowa dán uspokojováním vrozených potřeb – od těch základních (jídlo, bezpečí, láska, uznání) až po ty nejvyšší: seberealizaci, neboli schopnost stát se tím, kým opravdu jsme.

Psychicky zdravý člověk je tedy podle něj ten, kdo:

  • směřuje k autentickému já,
  • dosahuje „jednoty osobnosti“ a
  • žije v souladu se svou přirozeností.

Takový člověk je introspektivní, pravdivý, morální, tvořivý, citlivý vůči realitě i lidem kolem sebe. Nehledá jen přežití, ale smysl a pravdu.

A pokud člověk v tomhle růstu zaostává, nejde jen o „neúspěch“ – Maslow mluví o celkové nemoci osobnosti. Je to silné, ale výstižné.


Úzkost jako palivo pro život: Rollo May a realističtější verze zdraví

Maslowova představa o seberealizovaných jedincích byla krásná – ale pro mnohé až příliš ideální. Jaksi se v ní ztrácela každodenní realita. Stres. Strach. Úzkost.

Proto přišel v roce 1977 Rollo May se svým dílem The Meaning of Anxiety (Smysl úzkosti) a obrátil celou debatu jiným směrem. Řekl: Úzkost není problém. Je to životní síla.

Podle něj právě úzkost – pokud s ní naložíme správně – přináší napětí, tvořivost a růst. Je to důkaz, že žijeme vědomě. Strach a nejistota nejsou selhání, ale příležitosti ke změně. Věřil, že: „Kuráž nespočívá v absenci strachu a úzkosti, ale ve schopnosti jít vpřed, i když se bojíme.“

Právě konfrontací s úzkostí se stáváme silnějšími. Ne tím, že ji potlačíme, ale tím, že jí čelíme. V tomto zápase – často neviditelném, vnitřním – se rodí psychická odolnost i zdraví.

Zdravý člověk tedy není ten, kdo úzkost nikdy nezažije, ale ten, kdo se i navzdory ní rozhodne žít naplno. Hledat smysl. Přijmout výzvu života.


Měřitelné štěstí a vnitřní koherence

Zatímco May a Maslow nabízeli hluboké filozofické koncepty, věda se snažila jít i cestou dat. A tak vznikly výzkumy, které se pokusily měřit psychické zdraví v běžné populaci.

Již v 50. letech mluvil lékař Hans Selye o stresu jako o „opotřebení těla“, které vzniká vyčerpáním adaptační energie. Pozdější studie potvrdily, že lidé, kteří prožívají méně distresu, skutečně častěji nepotřebují lékařskou péči.

A výzkumníci z Rand Corporation později vytvořili jednoduchý model, který ukázal, že psychologicky zdravý člověk je ten, kdo:

  • se častěji cítí klidný, šťastný a mírumilovný,
  • než aby byl často nervózní, skleslý nebo „na dně“.

Jednoduché? Ano. Povrchní? Ne nutně. Tato rovnováha emocí je překvapivě silný prediktor zdraví, kvality života i spokojenosti.

Jenže pořád tu chyběla odpověď: Jak se k tomu stavu vlastně dopracovat?


Další revoluce v pohledu

Odpověď přišla až od izraelského sociologa Aarona Antonovského, který se zabýval přeživšími holokaustu. Neptal se, proč lidé onemocní (patogeneze), ale jak si i navzdory extrémnímu traumatu dokážou zachovat zdraví a sílu (salutogeneze).

Zjistil, že nejdůležitějším faktorem je tzv. Pocit Koherence – tedy hluboký vnitřní postoj k životu, který se skládá ze tří pilířů:

  1. Srozumitelnost – život dává smysl, je čitelný, není jen chaos.
  2. Zvladatelnost – mám pocit, že situace zvládnu, nebo že znám někoho, kdo mi pomůže.
  3. Smysluplnost – to, co prožívám, má hodnotu, stojí to za námahu.

A to je klíč. Antonovsky ukázal, že i v těch nejhorších podmínkách může člověk přežít a rozkvést, pokud věří, že to celé má nějaký význam.

Koherence není o tom, že je život snadný. Ale o tom, že se v něm neztratíme.


Ohlédnutí a inspirace

Téma pozitivního psychologického zdraví je jako skrytý podtext v našich životech – není tolik vidět, ale neustále zní v pozadí.

Ve věku, kdy se lidé ohlížejí, bilancují, odcházejí z práce, mění role ve vztazích nebo zůstávají sami se sebou, nabývá na významu.

Psychicky zdravý člověk po padesátce nevede život bez stresu a pochybností. Ale ví, kdo je. Umí čelit strachu. Hledá smysl. Umí říct: „Ne vždy je to snadné, ale většinu času se cítím dobře. Klidně. Naplněně.“

Možná že, jak říká Thoreau, „masa lidí vede život tichého zoufalství“. Ale možná také masa psychicky zdravých lidí vede život, který je tichý, smysluplný, klidný – a hluboce naplňující. A to je ten nejlepší cíl, který si můžeme dát.


Autor: Tomáš Poucha, David Seibert

Foto: pexels.com

Zdroje:

https://iai.tv/articles/everything-you-know-about-happiness-is-wrong-auid-1763

https://en.wikipedia.org/wiki/Sense_of_coherence

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1695733/

https://www.apa.org/news/press/releases/stress

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK435861/


 

Články s podobnými tématy

Show more
Proč přibíráte po 45 i když jíte stejně — a co se skutečně děje
Energie/Zdraví

Proč přibíráte po 45 i když jíte stejně — a co se skutečně děje

Stojíte na váze. Číslo je tam, kde být nemá — vyšší než před třemi lety, přestože jíte přibližně stejně. Lékař řekne „to je věk" a má pravdu, ale tahle odpověď nic nevysvětluje. Věk je zkratka za čtyři konkrétní fyziologické mechanismy, které mají přesná jména a které lze z velké části ovlivnit.

Show more
Přerušovaný půst pro ženy po 45 — co funguje, co ne a proč
Energie/Zdraví

Přerušovaný půst pro ženy po 45 — co funguje, co ne a proč

Půst pro ženy 45+ funguje — ale jinak než pro muže. Průvodce protokoly pro perimenopauzu a postmenopauzu a varovné signály, kdy přestat.

Show more
Maso vám nejde jako dřív? Nejste vybíraví, příčin je víc
Energie/Zdraví

Maso vám nejde jako dřív? Nejste vybíraví, příčin je víc

Maso vám s věkem nechutná a leží v žaludku? Projdeme možné příčiny od zubů po léky a ukážeme, jak se k bílkovinám dostat i bez steaku.

Show more
Jíst pro svaly, ne jen pro hubnutí: proč se po padesátce mění cíl
Energie/Zdraví

Jíst pro svaly, ne jen pro hubnutí: proč se po padesátce mění cíl

Po padesátce nejde o to zhubnout, ale udržet a budovat sval. Kolik bílkovin, jaký silový trénink a proč GLP-1 léky vyžadují doprovod.

Show more
16:8 vs 18:6 vs 5:2 — který protokol půstu funguje pro vás
Energie/Zdraví

16:8 vs 18:6 vs 5:2 — který protokol půstu funguje pro vás

Srovnání protokolů přerušovaného půstu pro 50+: 14:10, 16:8, 18:6, OMAD i 5:2. Co každý dělá, pro koho se hodí a kde jsou meze.

Show more
Jak začít s půstem po 50 — bez hladu a bez selhání
Energie/Zdraví

Jak začít s půstem po 50 — bez hladu a bez selhání

První dva týdny rozhodují. Proč hlad není slabost vůle, jak postupně přejít na 16:8 a tři páky proti hladu, bolesti hlavy a selhání.

Show more
Vláknina a fermentované potraviny po 45: co o nich data skutečně říkají
Energie/Zdraví

Vláknina a fermentované potraviny po 45: co o nich data skutečně říkají

Co dlouhodobé a kontrolované studie opravdu říkají o vláknině a fermentovaných potravinách, kde důkazy končí a kolik z toho sníte v běžném jídelníčku.

Show more
Ozempic a hubnutí po 45: co věda říká o tom, co zůstane, až injekce skončí
Energie/Zdraví

Ozempic a hubnutí po 45: co věda říká o tom, co zůstane, až injekce skončí

Kolik váhy injekce GLP-1 ve studiích vzaly, kolik lidí je nesneslo, co se děje se svaly a co s váhou po vysazení. Přehled studií bez reklamy a bez slibů.

Show more
Stres, kortizol a váha po 45: když se ráno budíte vyčerpaní, není to lenost — je to rozbitý rytmus
Energie/Zdraví

Stres, kortizol a váha po 45: když se ráno budíte vyčerpaní, není to lenost — je to rozbitý rytmus

Probouzíte se ve 3 ráno a přes den vláčí tělo za sebou? Kortizol po 45 mění tvar. Co funguje, co je marketing a kdy jít k lékaři.

Show more
Břišní tuk po padesátce: proč není problém váha, ale obvod pasu
Energie/Zdraví

Břišní tuk po padesátce: proč není problém váha, ale obvod pasu

Viscerální tuk po padesátce není jen kosmetický problém. Obvod pasu předpovídá úmrtnost lépe než váha. Co říkají data a jak se doma změřit.

Show more
Pět krevních testů, které odhalí stav metabolismu — a co s nimi udělat dřív, než přijde diagnóza
Energie/Zdraví

Pět krevních testů, které odhalí stav metabolismu — a co s nimi udělat dřív, než přijde diagnóza

Pět krevních testů, které ukážou stav metabolismu o pět až deset let dřív než diagnóza. Glukóza, HbA1c, TG/HDL, ALT a inzulin nalačno — s optimálními hodnotami.

Show more
Co se děje v těle při půstu — hodinu po hodině
Energie/Zdraví

Co se děje v těle při půstu — hodinu po hodině

Přerušovaný půst je jedno z nejvíc diskutovaných zdravotních témat posledního desetiletí. Knih jsou plné regály, podcastů hodiny záznamů. Co v české diskuzi téměř chybí?

Show more
Sval mluví. Když přestanete cvičit, přestane mluvit i s vaším mozkem.
Energie/Zdraví

Sval mluví. Když přestanete cvičit, přestane mluvit i s vaším mozkem.

Kodaň, podzim 2003. Bente Pedersen, lékařka a výzkumnice Rigshospitalet, drží v ruce zkumavku s krví. Před dvěma hodinami patřila krev běžci, který právě dokončil náročný trénink. V krvi je interleukin 6 — IL-6 — koncentrace stokrát nad klidovou hodnotou.

Show more
Melatonin, hořčík, ashwagandha: co na spánek po padesátce skutečně funguje
Energie/Zdraví

Melatonin, hořčík, ashwagandha: co na spánek po padesátce skutečně funguje

Stojíte v lékárně před regálem. Tři krabičky, deset slibů, a vy spíte hůř než před pěti lety. Padesátipětiletá žena bere do ruky melatonin, vedle leží hořčík „na klidný spánek", o polici výš ashwagandha s nápisem, který slibuje hluboký odpočinek.

Show more
Regenerace po tréninku po 50 trvá déle. Gauč to nezrychlí — pohyb ano.
Energie/Zdraví

Regenerace po tréninku po 50 trvá déle. Gauč to nezrychlí — pohyb ano.

Neděle večer po aktivním víkendu. Sobotní túra, hodiny práce na zahradě, nebo první pořádný trénink po delší pauze — nohy jsou těžké, ramena ztuhlá. Padnete na gauč s pocitem, že jste si to zasloužili, a s tichým očekáváním, že v pondělí ráno bude tělo jako nové.

Show more
Jak si udržet návyky, když okolí netáhne stejně
Energie/Zdraví

Jak si udržet návyky, když okolí netáhne stejně

Sedíte u rodinné večeře a držíte to už třetí týden. Ve všední dny nepijete, moučník necháváte být, po jídle jdete radši ven. Doma vám to jde skoro samo. A pak hostitelka nalévá, zastaví se u vašeho prázdného skla a s úsměvem dodá: „No tak, to si dneska nedáš ani skleničku?

Show more
Pohybové přestávky: dvě minuty pohybu, které přeruší škodlivé sezení
Energie/Zdraví

Pohybové přestávky: dvě minuty pohybu, které přeruší škodlivé sezení

Je půl třetí odpoledne a vy sedíte u stolu čtvrtou hodinu v kuse. Záda ztuhlá, šíje jako ze dřeva, myšlenky pomalejší než ráno. Po obědě přišel útlum, který znáte — a s ním tichý slib, že „dneska si po práci půjdete zacvičit".

Show more
Správné tempo chůze: jak poznat, že jdete dost svižně
Energie/Zdraví

Správné tempo chůze: jak poznat, že jdete dost svižně

Je večer a na displeji telefonu svítí 9 214 kroků. Skoro splněno, dnes to byl dobrý den. Chodíte každý den — se psem, do práce, na nákup. Trochu vás mrzí, že „to není žádný sport", je to jenom chození.

Show more
Chůze není náhradní sport. Pro srdce chrání podobně jako běh, někdy i víc
Energie/Zdraví

Chůze není náhradní sport. Pro srdce chrání podobně jako běh, někdy i víc

Se psem chodíte stejnou trasu kolem domu už léta, ráno na autobus a večer zpátky. Je to zvyk, ne rozhodnutí — nikdy jste o tom nepřemýšleli jako o tréninku. Když se vás kolegyně, která třikrát týdně běhá, zeptá, jestli taky sportujete, zaváháte.

Show more
Kortizol a spánek: jak stres krade regeneraci — a proč se smyčka po padesátce uzavírá těsněji
Energie/Zdraví

Kortizol a spánek: jak stres krade regeneraci — a proč se smyčka po padesátce uzavírá těsněji

Půl třetí ráno. Oči otevřené. Myšlenky se rozběhly dřív než vědomí stihlo říct ne. Padesátidvouletý muž se vzbudí bez zjevného důvodu. Žádný hluk, žádný rušivý sen. Jen najednou je vzhůru s pocitem, že ho čeká náročný den — přestože si večer myslel, že je v klidu.