Jak jste vnímali Čáry v písku - Mezigenerační dialog?

David Vrba, kouč a manažer

Téma mezigenerační spolupráce, mezigeneračního soužití mě moc baví. Pavlovi vhledy do něj byly moudré. Vždy, když Pavla poslouchám, uvědomím si rozdíl mezi informací a moudrem. Pavel je „moudronosič“. Dík Magnoli za setkání Čáry v písku, kde se moudro sdílí. Přijdu zase

Petr Pokorný, HR manažer

„Můj první večer Čáry v písku byl pro mě velmi inspirativní a donutil mě k hlubšímu zamyšlení a to hlavně v mé osobní rovině. Pochopil jsem, v které životní fázi se vlastně nacházím ;). Zároveň jsem si uvědomil rozdílnosti vnímání a životních priorit různých generací a jak k nim já jako člověk mám ne/přistupovat v rámci dialogu. Během večera to moc hezky vysvětlili na praktických příkladech a z vlastních zkušeností spíkři Pavel a Pavel. Velmi dobrý pocit ze setkání podtrhlo navíc příjemné komorní prostředí a atmosféra kavárny hotelu Mozart v centru Prahy!“

Judita Urbánková, komunikační manažerka

Komunikace mezi generacemi – něco čemu dennodenně čelím, narážím, hledám cesty a způsoby, jak spolu mluvit, jak naslouchat a v ideálním případě najít společný konsensus. Proto pro mě bylo úlevné slyšet od Pavla Vosoby, že to je pro každého palčivé téma a nekončící proces. Jednoduše a srozumitelně charakterizoval jednotlivé generace. Popsal, jak on vnímá optimální formy komunikace, i když data narození se liší o desítky let. Bylo skvělé, že mohl v roli dalšího hosta zaznít i názor generace Z. Bylo optimistické přijmout, že přestože odlišné věkové kategorie, každá nás může obohatit a naučit něco nového. Jde o to nebát se vyjadřovat své názory, současně umět naslouchat, ponechat svobodu a převzít odpovědnost.

Děkuji Pavlovi a Magnoli! Těším se na další poznání a pochopení díky Čarám v písku.

Ivan Pechač, projektový manažer

Ten večer byl velmi zajímavý, sešli se nevšední lidé , vypadalo to že z celé Prahy. Oba speakeři (mluvil především coach Pavel Vosoba) mluvili velmi souvisle. Bylo jasné, že to, co nám chtějí sdělit, se netýká ani tak komunikace od nás směrem k jiným generacím jako celek, jako spíše nastavení komunikace v nás k jiným lidem. Bylo to jako apel na to, co má člověk sledovat a měnit v sobě, aby mohl lépe komunikovat dál. Nejvíc ve mě zanechaly věty, že komunikace k druhému by měla být jen to, co aktuálně druhý snese a že komunikace směrem k našim dětem je o tom, že musíme nastavit a udržet jejich důvěru; to byl pro mě asi nejsilnější okamžik.

Alexandra Hubáčková, koučka

Čáry v písku. Vzpomínáte, jak jsme to měli rádi jako děti? Vzít větev, klacík, něco nakreslit, nechat vzkaz, vyznačit hranice … Magnoli večery mají název “Čáry v písku”. Jsou to setkání lidí, kteří chtějí překračovat zdánlivě nepřekročitelné hranice v životě. Zajímaví hosté, moderovaná debata, vstřícné publikum, které je ochotné poslouchat, připustit si svoje hranice a debatovat o tom. Tentokrát to bylo na téma mezigeneračních vztahů. Dokážeme se bavit s generací mladých? Chtějí nás vůbec poslouchat? A proč je tak užitečné mluvit se sám se sebou? Mluvil o tom Pavel Vosoba a za mladé Pavel Kroupa, výborně moderoval Tomáš Poucha.  

Bavilo mě to, mám několik stránek poznámek, po skončení jsem seděla u vína a povídala si s lidmi, kterým se ještě nechtělo pryč. A Antonín Parma se konečně dozvěděl, proč ho mám na vision boardu :-). Posílám pár věcí, které mě zaujaly. Se vším souhlasit nemusíte, ale za zamyšlení stojí: 

• Generace 25-35 let - mnohem dřív přemýšlejí o smyslu života.  Generace 35-45 let - generace, která je nejvíc ohrožená, trpí depresemi, chybí jim energie. Chtějí lepší auto, dům, dovolenou. 
• Generace 55-65 let - zajímavá generace. Konečně se začínají věnovat sami sobě. Někdo už procitl, ptají se, co dál. 
• Psychika souvisí s energií, jakmile bojujete proti sobě, bolí to, vyčerpá vás to. 
• To, co se dnes učí na fakultách ohledně řízení lidí je tak o 50 let zpátky. 
• Co dnes mladí potřebují umět: pracovat v týmu, dobře komunikovat, naslouchat, mít energii. 
• Vidět svoji vlastní cestu je možné v každém prostředí, v korporaci, ve firmě, ale chce to odvahu. 
• Je špatné, když se dětem věnujeme málo, ještě horší je, když se jim věnujeme moc. 
• Veškeré, co vaše dítě potřebuje, je vědět, že mu věříte, rady si strčte za klobouk. Nevnucujte jim svoje touhy, myšlenky, ambice, naslouchejte jim, nechte je naplnit svoje vlastní sny. 
• Co nejdřív odevzdejte dětem zodpovědnost. 
• Musíme se učit hluboké lásce. 
• Nemáme dnes na sebe čas, čas věnovat se sami sobě. 
• Dialog se dá trénovat jako cokoliv jiného. Vnitřní dialog, ten, který vedu sám se sebou, je největší škola. Když to děláte, dřív nebo později uslyšíte svoje děti. 
• Co nám vzkazují mladí: bavte se s námi, bez technik, chtějte porozumět, ukažte, že slyšíte, co vám říkáme. 
• Za sebe dodávám, že pro začátek by možná stačilo, kdybychom se jim s našimi dobře míněnými radami, přáními, ambicemi přestali plést do cesty. To, aby mohli jít tou svojí.  
• Jestli vám tento Magnoli večer utekl, přijďte příště - kreslit čáry v písku, zanechat stopu, překračovat hranice.

Autor: Tomáš Poucha, účastníci Čar v písku

Foto zdroj: Magnoli