Čáry v písku s Honzou Musilem: Jaké čáry kreslíte vy?

Setkání s oblíbeným moderátorem Honzou Musilem přineslo celou řadu překvapivých souvislostí, ze kterých si můžeme brát leccos i do svých životů.

Každý z nás kreslí v písku své vlastní čáry. Jsou to rozhodnutí, která děláme, příběhy, které si o sobě vyprávíme, a zkušenosti, které nás formují. Některé čáry jsou pevné, jiné se nechají snadno smýt první vlnou. Ale co když můžeme některé z nich nakreslit znovu? Jinak. Lepší. Pravdivěji.

Tonda Parma se s Honzou skoro dvě hodiny bavil o jeho životní cestě i tom, co si z ní můžeme brát. Není to jen fascinující příběh, je to možnost podívat se na vlastní život jinýma očima. Co když příběh, kterému dnes věříme, není ten jediný možný? Co když máme sílu ho změnit? A co nás vlastně v takové změně drží zpátky?

Honza Musil prošel osudovými okamžiky, které by mnohé srazily na kolena. Byl na vrcholu slávy, pak bojoval s rakovinou. Měl šťastnou rodinu, ale musel si přiznat pravdu o sobě samém. Po těžkém úrazu mu lékaři řekli, že už nikdy nebude chodit – a přesto dnes stojí na vlastních nohou.

Když se váš život změní jedním okamžikem

Každý z nás má v hlavě určitou představu o tom, jak bude jeho život vypadat. Plánujeme, předpokládáme, věříme, že věci budou pokračovat stejným směrem. A pak přijde zlom. Jedna věta, jedna nehoda, jedno rozhodnutí – a všechno je jinak.

Honza Musil se stal moderátorem úplnou náhodou. Původně měl být kuchařem. Když přišla revoluce, nechal se zlákat možností pracovat v rádiu. Přihlásil se na konkurz – ale nikdo si ho ani neposlechl. Přesto ho vzali, protože si mysleli, že už je zkušený. A on tu roli přijal.

„Najednou jsem učil moderátory, jak mají moderovat, a nikomu jsem neřekl, že vlastně moderátor nejsem,“ směje se dnes.

Kolikrát v životě odmítáme příležitosti, protože si myslíme, že nejsme připravení? Kolikrát si říkáme „tohle není pro mě“, místo abychom prostě zkusili vstoupit do otevřených dveří? Honza ukazuje, že někdy stačí říct ANO a prostě jít dál – i když přesně nevíme, kam nás ta cesta zavede.

Pravda, kterou si musíme přiznat

Možná to znáte. Děláte všechno správně. Máte rodinu, práci, život v zajetých kolejích. A pak přijde okamžik, kdy si uvědomíte, že něco nesedí. Možná jste si to přiznávali už delší dobu, ale báli jste se s tím něco udělat. Co když to všechno zničí? Co když ublížíte lidem, které milujete?

Honza měl ženu, dceru, všechno bylo tak, jak mělo být. Až na jednu věc – jeho vlastní pravdu.

„Na vojně jsem potkal muže a všechno se změnilo. Do té doby jsem žil v přesvědčení, že mám svůj život jasně nalinkovaný. Najednou jsem musel čelit pravdě o sobě samém – a bylo to strašně těžké,“ vzpomíná.

Coming out nebyl jen o tom, že se přiznal ke své orientaci. Byl to krok směrem k autentickému životu. K tomu, aby se přestal skrývat nejen před ostatními, ale i před sebou.

Kolik z nás žije život podle očekávání druhých? Kolik z nás zůstává v situacích, které nám nevyhovují, jen proto, že máme strach z toho, co bude dál? A co kdybychom měli odvahu být k sobě upřímní – i když to znamená, že něco starého skončí?

Honza říká jasně: „Pokud nežijeme v pravdě, nikdy nebudeme šťastní.“

Když se zvednete z dna – doslova

Jak se vyrovnáme s tím, když nám život podrazí nohy? Honza to zažil doslova. Stačila vteřina, jeden špatný pohyb – a jeho tělo se ocitlo v naprosté paralýze.

Pád ze žebříku v garáži. Hlasité zadunění. Ticho. Neschopnost se pohnout.

„Pamatuju si, že jsem nemohl dýchat. Nemohl jsem se pohnout. A pak jsem slyšel lékaře říkat, že už nikdy nebudu chodit,“ popisuje ten moment.

Co uděláte, když vám někdo vezme něco, co jste považovali za samozřejmost? Když se váš svět smrskne na nemocniční postel?

Honza přemýšlel, jak se s vozíkem naučí žít. Jak přizpůsobí svůj domov. Jak se smíří s novou realitou. A pak si řekl: „Nechci, aby to tak skončilo.“

Každý den bojoval. Každý den cvičil, i když mu říkali, že už to nemá smysl. Lékaři tomu nevěřili. Ale on se nakonec postavil na vlastní nohy.

„Bylo to šíleně těžké. Ale každý den jsem si opakoval, že pokud je šance, že to zvládnu, nesmím ji promarnit.“

Kolikrát se v životě vzdáváme jen proto, že nám někdo řekl, že něco nejde? A co když se mýlí?

Co si z toho vzít?

Honza Musil přináší víc než jen svůj příběh. Přináší stovky příběhů lidí, kteří se mu svěřili. Lidé, kteří prošli bolestí, ztrátami, změnami. Lidé, kteří zjistili, že nic v životě není nalinkované – a že i ty nejhorší chvíle mohou vést k něčemu novému.

A teď se zamyslete:

  • Jaký příběh o sobě vyprávíte?
  • Je to ten, který chcete žít?
  • Jaké čáry v písku chcete nechat smýt – a nakreslit jinak?

Setkání s Honzou Musilem není jen o poslechu. Je to pozvání k tomu, abyste se podívali na svůj vlastní život novýma očima. Možná zjistíte, že je čas něco změnit. A možná zjistíte, že máte v sobě mnohem větší sílu, než jste si kdy mysleli.

Budeme se těšit na dalších Čarách v písku, tentokrát o tom, jak o sebe lépe pečovat a jíst - s Margit Slimákovou. Více info ZDE
 

Autor: Antonín Parma, Tomáš Poucha

Foto: Magnoli

Zdroj: Setkání Čáry v písku 21.1.2025