Ajťáci jsou také (tak trochu) lidé: Dají se pochopit?

Co si o ajťácích myslíme?

Naše představa o ajťácích je stále zahalená v mlze stereotypů. Co si vybavíme, když se řekne ajťák? Možná člověka, co zřídka opouští svůj temný pokoj, nebo kumbál pod schody, kde bliká nespočet monitorů. Občas se mezi těmi kabely a plechovkami od energetických nápojů mihne pizza. Přidejte tričko s nápisem „There’s no place like 127.0.0.1“, a máte prý jasný obraz. (Poznámka autora, který je mimo svět IT: Nápis je taková veselá slovní hříčka oblíbená v IT a technické komunitě, která odkazuje na IP adresu 127.0.0.1, tedy standardní loopback adresu, která odkazuje na váš vlastní počítač, tedy "domovský" bod v síti. Tedy There is no place like HOME).

Ale statistiky malují jiný obrázek

Podle ČSÚ pracuje v IT sektoru přes 210 tisíc lidí – to je přibližně 4 % pracovní síly v ČR. Zdaleka to není jen mužská doména, jak by se mohlo zdát; 15 % ajťáků tvoří ženy. To sice není mnoho, ale v posledních letech čísla narůstají. A co víc, ajťáci tvoří velmi různorodou skupinu. Od vývojářů aplikací přes kyberbezpečnostní odborníky až po analytiky dat – jejich profese zasahují do každé části našich životů, často aniž bychom si to uvědomovali.

Stereotypy vs. realita

I když se říká, že na každém šprochu je pravdy trochu, ajťáci jsou pod drobnohledem karikatur, které realitu spíše zkreslují:

1. Ajťáci nemluví s lidmi.
   Naopak! Pokud znáte nějakého ajťáka, asi vám potvrdí, že půlku svého pracovního času tráví na schůzkách, kde musí složité technické problémy vysvětlovat kolegům, klientům nebo nadřízeným a to jsou často analfabeti, co se bojí, že je kousne myš. Ano, možná mluví trochu jinak – stručně, bez zbytečných formalit – ale rozhodně nejsou odpojeni od reality.
2. Jsou to jen technofilové.
   Pravda, technologie je jejich svět. Ale ajťáci nejsou roboti. Podle průzkumu Hays z roku 2023 mají úplně normální koníčky: chodí na koncerty, do přírody, a 60 % z nich pravidelně sportuje (oproti 49 % populace). (Vážně, ajťáci a běh – to je prý nová móda!)
3. Neřeší problémy běžných lidí.
   Překvapivě řeší. Ať už jde o chybu v internetovém bankovnictví, výpadek Wi-Fi nebo kyberútok na vaši oblíbenou firmu, ajťáci jsou první na místě. Jejich práce často ovlivňuje náš každodenní život, aniž bychom si to uvědomili.

Požadavky, které dávají smysl

Přiznejme si, že někteří ajťáci mají zvláštní nároky. Například požadavek na tichou místnost, kde je slyšet jen tiché bzučení ventilátorů, nebo na ergonomickou židli, která připomíná kapitánské křeslo z Hvězdné flotily. Ale kdo by nechtěl pohodlné pracovní prostředí?

Podle průzkumu Manpower z roku 2023 je pro 85 % ajťáků klíčová flexibilita – možnost práce z domova nebo na dálku. Ale nejsou to jen technologie, co je zajímá. Až 76 % respondentů uvedlo, že prioritou je pro ně možnost učit se nové věci. Ajťáci se učí průměrně 4–6 hodin týdně převážně z profesních důvodů, zatímco běžná populace se vzdělává spíše příležitostně (10–25 % alespoň jednou ročně) a věnuje tomu výrazně méně času, často z osobních nebo zájmových důvodů. Lidé kolem 50 se už prakticky nevzdělávají. A to je docela inspirativní, nemyslíte?

Ajťáci v práci: Tiché mozky v hlučném světě

Někdy se zdá, že ajťáci mají trochu jiné pracovní tempo než ostatní. Zatímco většina z nás potřebuje kávu za kávou, aby přežila hektický den, ajťákům často stačí jeden problém, který je zcela pohltí. Za monitorem se tak odehrává skutečné drama, kdy hledají chybu v kódu, opravují pád serveru nebo řeší hackerský útok.

Ale pozor, neznamená to, že jsou nezničitelní. Průzkum společnosti Hays ukázal, že 62 % ajťáků cítí vyhoření nebo stres z neustálého tlaku. Mnozí přiznávají, že přesčasy a očekávání, že „jsou vždy online“, jim ubírají energii. A tak si musíme klást otázku: Jsou tyto problémy cenou za pokrok? Jen pro zajímavost a kontext v běžné populaci je tento problém méně častý, postihuje zhruba 40 % lidí, často kvůli monotónní práci a nedostatku smysluplnosti v zaměstnání.

Co nás mohou ajťáci naučit?

1. Řešit problémy systematicky.
   Ajťáci vědí, že nejjednodušší řešení je někdy nejlepší. Jaké je jejich tajemství? „Vypni a zapni to.“
2. Nepřestávat se učit.
   Technologie se mění rychleji než počasí v dubnu. Ajťáci tak musí držet krok, což je dovednost, která se hodí každému.
3. Přijmout klid i v chaosu.
   Když spadne server uprostřed noci, ajťák nepodléhá panice. Klidně vstane, zapne počítač a začne hledat řešení.

Jak s ajťáky zacházet? Inspirujte se třeba od šimpanzů
Ajťáci nejsou jen "správci kódového vesmíru," ale svým způsobem i vzácný druh, který stojí za ochranu. Pokud chcete pochopit, jak s nimi vycházet, může vám paradoxně pomoci příroda – například šimpanzi.

Šimpanzi žijí ve skupinách, kde má každý své místo, ale zároveň platí, že vztahy mezi členy jsou klíčové. Když se šimpanz cítí nedoceněný, začne trucovat. Ajťáci fungují podobně: potřebují mít prostor, klid na práci a především uznání za to, co dělají. Neznamená to, že jim musíte hladit ramena (i když u šimpanzů by to fungovalo), ale zeptejte se na jejich názor, poděkujte, když vyřeší problém, nebo je prostě nechte v klidu „vypnout a zapnout svět“.

Podobně jako šimpanzi jsou ajťáci neuvěřitelně adaptabilní, pokud mají správné podmínky. Dejme jim důvěru, pár kvalitních banánů (nebo pizzu) a uvidíte, jak dokážou vaše digitální džungle proměnit v civilizovanou oázu. Možná to není vědecký přístup, ale kdo by se nechtěl inspirovat chováním jednoho z nejchytřejších živočichů na planetě?

A chcete se o nich i něco více dozvědět a třeba si s nimi i popovídat? Přijďte třeba na konferenci No BullshIT 2025 do pražského DOXu již 20.3.2025 – info ZDE!

Autor: Tomáš Poucha

Foto zdroj: Pexels.com

Zdroje:

1. https://www.czso.cz
2. https://www.hays.cz
3. https://www.grafton.cz
4. https://www.manpower.cz
5. https://ec.europa.eu/eurostat
6. https://www.pluralsight.com
7. https://www.no-bullshit.cz